Markionismus

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Markionismus byla prvokřesťanská trojiční hereze, která vzešla z gnosticismu a jejímž zakladatel byl Markion (85-160AD), která vzešla z Malé Asie na počátku 2. století a jež se udržela až do konce 6. století v některých syrských oblastech.

Obsah

Teologické rysy

Zprávy o herezi markionismu máme od sv. Ireneje[1] a Tertulliána[2], který je sebemenších podrobností popisují ve svých spisech namířených proti herezím. V Markionově učení je jasně vidět ostrý protiklad mezi Bohem, Otcem 'Hospodinem zástupů' ve Starém zákoně a Bohem, Otcem, který se lidem zjevil prostřednictvím Ježíše Krista. Takovýto Bůh vychází z gnostických představ Boha jako demiurga (velkého architekta a stvořitele fyzického světa - matérie) a zároveň Spasitel. Výsledkem Markinových úvah tedy je striktně dualistický Bůh ("dvojbožství" Boha,Otce a Syna), což má hodně společného s gnostickým pojetím.[3]

'Hospodin zástupů' je pro Markiona v našem chápání něco jako totalitní diktátor, resp. "zlá bytost, která miluje války a je nestálá ve svých soudech v protikladu sama se sebou."[4] Proto se tak i vůči lidem chová tj. dává jim hrozivé příkazy, svolává na ně potopu, války, nutí je k potupujícímu pokání za jejich viny. Proto je mnohem přijatelnější smířlivý Bůh, který seslal na svět Ježíše, který má za úkol připravit lidstvo ke spáse. V tomto směru je pro Markiona navíc zcela nepředstavitelná už i jen pouhá domněnka, že by dokonalý a bezhříšný Bůh vzal na sebe hříšné a zkažené tělo. Proto razí tezi, že Kristovo lidství bylo jen zdánlivé.[5]

Autorita Písma sv. je mnohokrát Markionem popřena. V první řadě nejen, že zavrhuje celý Starý zákon, ale také novozákonní spisy, které vychází z židovských kořenů křesťanství - zvláště pak pavlovské listy Titovi a Timotejovi. Především v prvním listě Timotejovi apoštol vybízí, aby a napomíná, aby se chránil mimo jiné i "lichojmenné gnose" [6]. Přijetí tohoto i dalších novozákonních textů se proto zcela jasně nehodilo markionskému myšlení, a proto jedinou knihou Písma, kterou přijalo (a ještě k tomu ve zcenzurované podobě) bylo Lukášovo evangelium v němž zneužívá verše 10,22, který vytrhává z celkového kontextu a hlásá, že Bůh, Otec není poznatelný jako Bůh starého zákona, což je tpický příklad jednostranného bludného přístupu k četbě Písma.[7] Zbytek Písma, Markion následně vyložil ve vlastním úvodu, který nese souhrný název Antiteze[8]

Aktuálnost hereze

Ve vlastní podobě Markionova hereze již není aktuální, přesto však můžeme i v současné teologii a dějinách filosofie náboženství řadu jejích analogií jako např. penální substituci v oblasti soteriologie,[9] podle které by měl Bůh trestat nevyhnutelně krutě hřích člověka; a psychologický přístup ve filosofii náboženství, který je prezentován osobou Sigmunda Freuda v tzv. Oidipově komplexu (motiv spoury proti Otci a následné dosazení na jeho místo), křesťanství je podle této teorie vnímáno jako "'náboženství Syna', které nahradilo 'náboženství Otce'"[10]

Reference

  1. dílo Adversus Haereses
  2. dílo Adversus Markion
  3. Ctirad Pospíšil, Jako v nebi, tak i na zemi, s. 234.
  4. Irenej, Adversus haereses I,27,2-3
  5. Jiní gnostikové, tzv. doketové zase hlásají, že Ježíš Kristus nezemřel na kříž, ale místo něj byl ukřižován Šimon Petr in Radomír Malý, Církevní dějiny, s. 49
  6. Radomír Malý, Církevní dějiny, I. vydání, Olomouc: Matice Cyrilometodějská, 2002, s. 48
  7. Ctirad Pospíšil, Jako v nebi, tak i na zemi, Praha: Karmelitánské nakladatelství a Krystal OP, 2007, s. 232
  8. Spis samotný se do dnešních dnů nedochoval. Tamtéž, s. 232
  9. Ctirad Pospíšil, Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel,III. vydání, s. 330-332.
  10. Ctirad Pospíšil, Jako v nebi, tak i na zemi, s. 233

Externí odkazy

Internet

Literatura

  • Ctirad Pospíšil, Jako v nebi, tak i na zemi, Kamelitánské nakladatelství a Krystal OP, I. vydání, 2007, s. 231-234
Osobní nástroje