Martin Mejstřík

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Mgr. Martin Mejstřík (* 30. května 1962, Kolín, ČSSR) je český studentský aktivista a politik. Patří mezi výrazné studentské činitele Sametové revoluce v roce 1989. V letech 1998 - 2009 působil jako zastupitel městské části Praha 1 a následně i jako nezávislý senátor (2002 - 2008). Je rozvedený. Se svou manželkou Petrou má tři dcery.

Obsah

Životopis

V letech 1964 - 1968 celá rodina Mejstříkových žila v Žilině. Roku 1968 se přestěhovali natrvalo do Liberce. Gymnázium mladý Martin vystudoval ve Frýdlantě a roku 1982 nejdříve přechodně a následně natrvalo přesídlil do Prahy, kde začal studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy odkud však byl po dvou letech vyhozen jednak nepřímo pro neabsolvování zkoušky na vojenské katedře,[1] ale také pro "politickou nezpůsobilost"[2], jak sám uvádí. Nějakou dobu se protloukal jako kulisák a následně jako herec v loutkovém divadle. Roku 1986 se mu povedlo se dostat ke studium na Divadelní fakultě AMU (studium dokončeno r. 1991). V roce 1987 založil se spolužáky a dalšími kamarády nezávislý časopis Kavárna A.F.F.A. Jako student se počátkem roku 1989 připojil k radikálnímu křídlu Městské vysokoškolské rady SSM v Praze, která následně byla hlavním iniciátorem studentské demonstrace na Albertově a následného pochodu, který byl násilně zastaven bezpečnostními složkami Veřejné bezpečnosti na Národní třídě dne 17. listopadu 1989. Nedlouho poté, se stal jedním z hlavních mluvčích demonstrujících studentů požadujících vyšetření incidentu na Národní třídě a změnu politického režimu, který následně skončil odstoupením prezidenta Husáka a jmenováním první demokratické vlády v zemi po více než čtyřiceti letech.

Po roce 1990 byl aktivní jako nezávislý publicista, novinář (redaktor přílohy České týdeníku) a následně i jako politický aktivista (inicioval například iniciativu Děkujeme, odejděte v roce 1999, veřejně vstoupil jako aktivista i do boje mezi Hodačovým křídlem a stávkující redakcí zpravodajství v České televizi během televizní krize na přelomu let 2000 - 2001). Roku 1998 byl zvolen jako zastupitel městské části Praha 1. Roku 2002 byl zvolen za nezávislou kandidátku Cesta změny jako senátor za obvod č. 27 Praha 1. Ve své funkci se snažil jednak o omezení moci komunistické strany, v jejímž výsledku především chtěl dosáhnout o úplné zrušení KSČM a všech levicových stran, které se odkazují na předrevoluční KSČ. Taktéž byl jedním z navrhovatelu zákona o Ústavu paměti národa, kterému navíc byla na základě jeho pozměňovacího návrhu rozšířena působnost bádání vedle období komunistického Československa i na období let 1939 - 1945 tj. na období nacistického Protektorátu Čechy a Morava.

Roku 2008 opět kandidoval na senátora za podpory Unie svobody (US-DEU), politického hnutí Zelení, Strany pro otevřenou společnost (SOS) a Koruny České. Proti němu však kandidoval mnohem silnější hráč Michal Kocáb, kterého v jeho kandidatuře navíc podpořila i tehdy populární Strana zelených a sám Mejstřík skončil s ziskem 8, 69% hlasů až jako devátý. Po tomto politickém pádu se Mejstřík nakonec zcela stáhnul z politického života[3][4] a po několika zaměstnáních odešel na Vysočinu, kde nejdřív pracoval v jihlavské charitě[5][6] a po roce hledání zaměstnání získal místo vedoucího v outdoorovém centru v Třebíči.[7]

V průběhu dvaceti pěti let byl hojně činný jako publicista. Více než dvacet let pracoval na knížce, ve které chtěl vylíčit svůj pohled na Sametovou revoluci. Ta nakonec vyšla roku 2010 pod názvem Deník, ve kterém vylíčil především velmi podrobně období ve svém životě a kolem sebe před rokem 1989, ale také i své deziluze z polistopadové politické scény a samotného pojmutí revoluce, kterou on sám za sametovou nepovažuje. V letech 2013 - 2014 působil navíc jako externí publicista v třebíčských Horáckých novinách.

Osobní život

Po roce 1991 prakticky živořil až do chvíle, než se mu podařilo sehnat pozici redaktora v Českém týdeníku. Roku 1994 se oženil a se svou manželkou Petrou měl tři dcery. Poté, co přišel o práci v novinách se pokoušel sepsat svou knihu o Sametové revoluci, kterou však nakonec dohromady psal přes patnáct let. Roku 2006 od něj odešla jeho žena Petra a roku 2009 jejích odcizení skončilo rozvodem.

Martin Mejstřík je pokřtěný křesťan v Církvi československé husitské.

Postoje a stanoviska

Viní jak Václava Klause tak i Miloše Zemana za současný stav české politiky a státu, který je probunělý politickou mafii a klientelismem. Podle něj oba i další významní činitelé jsou zodpovědní za to, že komunističtí pohlaváři nebyli nuceni odejít z veřejného politického i společenského života, ale většina z nich doposud pobírá relativně vyšší důchody než lidé, kteří zde bojovali proti nim za demokracii. Česká společnost se navíc doposud podle něj nesmířila s kmounistickuo minulosti a raději na ni velmi rychle zapomíná.[8]

Dílo

  • Deník, řekněte jim že sametová ...(2010)

Poznámky a reference

  1. Mejstřík 2010, s. 90 - 91.
  2. Mejstřík 2010, 99 - 101.
  3. Bývalý senátor a někdejší studentský vůdce z roku 1989 Martin Mejstřík (nez.) rezignoval na funkci v zastupitelstvu Prahy 1., 23. 12. 2009.
  4. Kocábovi nezapomenu, jak jsem byl odejit z politiky, říká „taxikář“ Mejstřík, Zprávy.idnes.cz, 4. ledna 2011 [cit. 19.08.14].
  5. Exsenátor Mejstřík: Když vidím Klause na známce, pletu si ho s Husákem!, Parlametní listy, 16. listopadu 2011 [cit. 19.08.14].
  6. Díky práci v charitě budu blíže lidem, říká Martin Mejstřík, Deník, 3. dubna 2012 [cit. 19.08.14].
  7. Lukáš KAŠPAR: "Ukradená revoluce Martina Mejstříka", Téma (2014), č. 7, 8-14.
  8. Mejstřík: Chci se dožít odsouzení Klause a Zemana, Aktuálně, 14. listopadu 2014 [cit. 18.11.14]

Externí odkazy

Filmy, dokumenty, pořady

Osobní nástroje