Meletij Smotryckyj

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Meletij Smotryckyj

Meletij Smotryckyj byl vlivným pravoslavným duchovním a píšícím polemikem s uniatstvím. Jeho otcem byl básník a spisovatel Herasym Danylovyč Smotryckyj.


Život

Narodil se jako syn ukrajinského spisovatele Herazima Smotryckého. Za místo jeho rodiště se považuje buď Smotryč (nyní Dunavejecký rajón Chmelnického oblasti) nebo Kamenec Podilskyj (tamtéž). Studoval nejdříve v Ostrožské škole a studia dokončil na akademii ve Vilně v letech 1594-1600. Následně odjel navštěvovat lekce na univerzitách v Leipzigu, Norimberku a Vittenberku. Přibližně roku 1608 se vrací do vlasti a vyučuje jako pedagog na akademii ve Vilně. Odtud pak odchází do Kyjeva, kde působí jako učitel v kyjevo-pečerské bratrské škole. Následně podle některých pramenů v letech 1617 - 1620 pracoval na ukrajinském lexikonu. Roku 1620 byl vysvěcen na arcibiskupa polockého, biskupa vitebského a mstislavského. Po svém vysvěcení vydal několik antiuniatických spisů, za které byl následně polskou vládou pronásledován. Roku 1627 přešel pod nátlakem na uniatství a stal se archimandritem Dermanského kláštera. Nakonec se asi s katolickou církví smířil. Papež Urban VIII. jej dokonce za jeho prouniatickou činnost ocenil titulem ijerapolského arcibiskupa. V letech 1628-1629 vydal několik knih, kde objasnil své rozhodnutí připojit se k unii a za ni samotnou agitoval. Volal po svolání soboru (synodu) a smíření ukrajinských církví. Umírá v obci Dermaň (dnes Rivnenská oblast) 27. prosince 1633 a je pohřben v klášteře tamtéž.

Dílo

Pod pseudonymem Theofil Ortoloh vytiskl kolem roku 1610 své nejvýznamnější dílo Trenos tobto plač jedynoji vselenskoji apostolskoji schidnoji cerkvy (Trenos neboli pláč jediné pravověrné apoštolské východní církve). Toto dílo je psáno jako forma pláče matičky církve. Personifikace církve jako matky je zde napodobeninou personifikace Ukrajiny. Církev pláče především nad všemi svými syny, kteří ji opustili, zradili svou víru, jazyk, národní přesvědčení a ze všeho nejvíce pláče nad ukrajinskými knížaty, která zradila pravoslaví: Slucký, Čortoryjský, Masalský, Horský i jiní. Sídlo knížat v Ostrohu je nyní navíc po smrti Konstantina, jenž z něj utvořil hradbu pravoslaví, dle Smotryckého je nyní znevážené a prokleté. V Trenosu navíc Smotrycký nazývá katolickou církev s papežem v čele jako "lychu mačuchu" (zlou macechu), její představitelé osynnym hnizdom (vosím hnízdem) a velmi široce zdůrazňuje díla Petrarky, Bapticty, Potterdamského a jiných protikatolicky zaměřených autorů (celkem přes 140). Po publikování této knihy reagoval polský král Zikmund III. příkazem pod pohružkou smrti, neprododávat a nerozšiřovat toto dílo a zabavené exempláře zničit. Sám Smotryckyj byl přinucen přestat psát knihy s antiuniatickými tématy a musel navíc přejít na uniatskou pozici.

  • Hramatika slovanskaja pravylnoja syntahma (1619)

Významné dílo vzniklé v rámci pedagogické činnosti Smotryckého jako učitele staroslověnštiny v bratrské škole v Kyjevě

  • Kazanie (1619)

Externí odkazy

Osobní nástroje