Miroslav Kalousek

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Ing. Miroslav Kalousek (* 17. prosince 1960, Tábor, ČSSR) je český politik, zakladatel a předseda TOP 09, poslanec Parlamentu České republiky (1998-2009 za KDU-ČSL, od 2009 za TOP 09) a ministr financí ČR (2007-2009 a od 2010).

Před vstupem do vysoké politiky pracoval na Úřadu vlády ČR. Byl odborným poradcem místopředsedy vlády, ředitelem odborů poradců místopředsedy vlády ČSFR a náměstkem ministra obrany, odpovědným za rozpočet a akviziční procesy.[1] Byl předsedou KDU-ČSL (2003-2006).

Má pověst mimořádně kontroverzního a lstivého politika proslulého všemi možnými druhy skandálů, mimořádně hrubým chováním, machiavellistickými a bezskrupulózními metodami, asociálními postoji a pochybnými kontakty. Je rozvedený, má syna a dceru.

Obsah

Životopis

Narodil se 17. prosince 1960 v Táboře, vysokoškolské vzdělání zakončil v roce 1984 titulem inženýr na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V letech 1984-1990 pracoval jako technolog a vedoucí investičního útvaru ve výrobním podniku Mitas Praha n.p.

Politická kariéra

V roce 1984 se stal členem KDU-ČSL v Praze 10.[2] V roce 1990 se stal odborným poradcem se zaměřením na problematiku ekonomické transformace. Od července do prosince 1992 byl vedoucím odboru poradců místopředsedy vlády ČSFR. V letech 1993–1998 zastával post náměstka ministra obrany ČR, staral se o finanční řízení resortu, armádní restrukturalizace i řízení armádních zakázek.[3] V období privatizace a celkové ekonomické transformace zastupoval vládu v dalších řídících funkci v hospodářské sféře; 1991-92 byl členem Dozorčí rady Jihočeských pivovarů, 1992-94 člen Správní rady a jednatel Západočeských pivovarů a v letech 1994-1996 byl členem prezida Pozemkového fondu ČR.

Z tohoto období pochází první porce řady obvinění pana Kalouska z korupce a tunelování státních peněz. Nejvýznamnější kauzou je smlouva o nákupu padáků VTP-100 z roku 1994, které dodávala firma bez zkušeností s produkcí padáků (a jež je záhadně začala vyrábět přesně v den zahájení ministerstvem vyhlášené soutěže), a které byly později řadou odborníků označeny za nezpůsobilé. Poté, co při seskocích s těmito padáky zabili minimálně dva parašutisté, bylo v roce 1998 jejich používání zakázáno.[4][5] Dalším skandálem bylo, když v roce 1997 podepsal za ministerstvo obrany pro český stát značně nevýhodnou smlouvu s developerskou firmou EPF o prodeji areálu kasáren ležících v blízkosti Náměstí republiky v Praze. Díky špatně sepsané smlouvě nakonec musel stát nakonec peníze za prodej firmě vrátit a přidal k ní penále ve výši 500 milionu korun za to, že budovy nebyly v den převzetí prázdné, ale využívala je Akademie věd ČR.[6]

V roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na jihočeské kandidátce KDU-ČSL.[7] Byl členem Hospodářského výboru, Výboru pro obranu a bezpečnost a Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství PČR. Mezi lety 1999 - 2001 byl místopředsedou KDU-ČSL, která v té době byla součástí tzv. Čtyřkoalice a zároveň stínovým ministrem Čtyřkoalice pro resort průmyslu a obchodu.[8] V letech 2000 - 2002 byl během kauzy s Investiční a poštovní bankou (IPB) určen členem vyšetřovací komise a předsedou sněmovní vyšetřovací komise pro objasnění rozhodování státu v této věci. V roce 2002 byl znovuzvolen poslancem a působil jako předseda rozpočtového výboru. Roku 2005 na tuto funkci rezignoval, poté co bylo podáno trestní oznámení na jeho manželku pro nezaplacení dědické daně. Toto obvinění se však nikdy nepotvrdilo a Miroslav Kalousek je označil za lež.[9]

Předsedou KDU-ČSL

V roce 2003 byl zvolen předsedou KDU-ČSL. Pod jeho vedením získala KDU-ČSL v krajských volbách roku 2004 12,5 % rozdělovaných mandátů, což je o jednu šestinu více krajských zastupitelů než měla předtím.[10] Uspěla i ve volbách do Evropského parlamentu, kde získala dva mandáty.[11] Tento post obhájil i v roce 2005 na sjezdu v Plzni.[12]

Na jaře 2005 média poukázala na nejasné okolnosti, za kterých Kalousek s manželkou přišli ke svým nemovitostem.[13] Luxusní byt v Praze na Veleslavíně prý koupil jeho švagr Lubomír Kašák, když předtím od své manželky, Kalouskovy sestry, dostal směnku na šest a půl milionu korun a následně byt Kalouskovým pronajal.[14] Podle analytika BBC Daniela Kaisera tento případ „vykazuje všechny známky praní politikových peněz“.[15] Podnikatel Kašák byl vyšetřován policií a byl v září 2002 v Solenicích na Příbramsku zastřelen svým obchodním partnerem Zdeňkem Němcem, který poté spáchal sebevraždu.[16] Nedlouho poté Kašákova vdova převedla byt na Kalouskovi.

Po patovém výsledku voleb 2006 se nejprve za KDU-ČSL pokoušel vytvořit vládu společně s ODS a zelenými, nebyl ale úspěšný. V srpnu 2006 zahájil jednání s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem o v menšinové vládě s ČSSD, kterou by tolerovala KSČM, což bylo v naprostém rozporu s předvolebními sliby strany.[17] Paroubkova nabídka mimo jiné lidovcům slibovala mírné snížení daní, zrušení kontroverzní novely církevního zákona, transformaci zdravotnictví, ratifikaci smlouvy s Vatikánem a čistě poměrný volební systém, čímž alespoň částečně vykryl většinu programových bodů KDU-ČSL.[18]

Proti účasti strany ve vládě za tiché podpory komunistů se vzbouřila členská základna i řada krajských, okresních i městských organizací a větší počet zástupců KDU-ČSL prohlásilo, že takovou vládu nikdy nepodpoří. Celostátní výbor strany poté ukončil jednání o vládě a Miroslav Kalousek rezignoval na funkci předsedy.[19] Rezignovala také část místopředsedů strany. Později byl Kalousek přinucen opustit i post předsedy poslaneckého klubu strany.[20]

V opozici vůči Lidovcům, období kauzy Čunek

Po odstoupení z funkce předsedy KDU-ČSL v roce 2006 zůstal členem strany. Ve stejném roce kandidoval do zastupitelstva města Bechyně a získal zde třetí nejvyšší počet voličských hlasů.[21] V letech 2007 - 2009 byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka, zároveň zastával post místopředsedy rozpočtového výboru a byl členem kontrolního výboru.[22] Kalouskem vedené ministerstvo financí připravilo státní rozpočty na léta 2008 a 2009 s deficity 107,2 a 178,7 miliard korun - druhá suma je rekordním deficitem státního rozpočtu v dějinách České republiky.

V roce 2009 z funkce ministra financí podepsal dohodu s japonskou investiční bankou Nomurou, čímž ukončil spor, který byl veden od roku 2000. Nomura žalovala český stát o náhradu škody ve výši 120 miliard Kč, a to kvůli zastavení činnosti Investiční a poštovní banky (IPB). Nomura poté žaloby u soudu stáhla.[23]

Jako ministr financí v Topolánkově vládě opakovaně zaujímal postoje, které nebyly v souladu s postoji jeho strany a bojoval ve vládě proti vlastnímu předsedovi Jiřímu Čunkovi. Vrcholem bylo jeho povolení internetového sázení českým firmám, které bylo v naprostém rozporu s postojem strany a vedlo nakonec k tomu,že jeho další setrvání v KDU-ČSL bylo vyloučeno. Jiří Čunek k tomu tvrdil, že v roce 2008 KDU-ČSL dostala nabídku sponzorského daru osm až deset milionů korun od firmy Penta za umožnění sázení přes internet.[24] Kalousek nařčení z přijetí úplatku odmítl s vysvětlením, že povolení kurzovního sázení po internetu začalo platit pro všechny české společnosti, které o to žádaly, nikoliv jen pro Pentu.[25]

Z funkce ministra financí zároveň hájil zadání více než stomiliardové veřejné zakázky na odstraňování ekologických zátěží jediné firmě. Pro vytvoření této ekozakázky byl obviňován z největšího tunelu v historii země. Zákazka nakonec byla zrušena za vlády Petra Nečase, aniž by byla někomu zadána.

Další kauzou z této doby je Kauza bytů OKD, a sice ohledně smlouvy mezi státem a společností OKD. Miroslav Kalousek byl v souvislosti s touto kauzou několikrát kritizován za liknavý postup a člen ČSSD Lubomír Zaorálek jej otevřeně obvinil z nečestného jednání.[26] Podle něj v uplynulých dvou letech ministerstvo svůj přístup zlepšilo, ale odmítá vést soudní spory, které jsou předem prohrané.[27] Ještě před odchodem z funkce ministra financí dal podnět k auditu v bytovém fondu, o který se jednalo.[28]

Působení v TOP 09

V roce 2009 Miroslav Kalousek, který byl s většinou strany na kordy kvůli své otevřené neloajalitě ke stranickému vedení a stranické politice, opustil KDU-ČSL a posléze založil společně s Karlem Schwarzenbergem a dalším přeběhlíky z KDU-ČSL (Vlasta Parkanová, Pavel Severa, Jitka Chalánková, ...) novou stranu TOP 09.[29] Předsedou se stal Schwarzenberg, zatímco Kalousek byl zvolen prvním místopřededou, přičemž ale od počátku panovalo všeobecné přesvědčení, že skutečnou hlavou strany je Kalousek, zatímco "kníže Schwarzenberg" je jen lidskou tváří pro média. Ve sněmovních volbách 2010 byl lídrem TOP 09 ve Středočeském kraji.

Ve sněmovních volbách roku 2010 získala TOP 09 16,7% a podílela se následně spolu s ODS a Věcmi veřejnými na vzniku vlády Petra Nečase, kde Kalousek zastává funkci ministra financí. V průběhu března 2011 se dostal do sporu s ministrem obrany Alexandrem Vondrou v rámci aféry ProMoPro.[30] Ministerstvo financí v lednu 2011 podalo trestní oznámení kvůli údajně podezřelé zakázce, kterou v době českého předsednictví bez soutěže získala od státu firma ProMopro. Zakázka byla společnosti přidělena vládní sekcí pro české předsednictví vedená tehdy Alexandrem Vondrou.[31] Podle Ministerstva financí není zřejmé, co stát získal asi za polovinu plateb firmě ProMoPro při českém předsednictví EU. Část peněz zhruba z půl miliardy korun údajně směřovala na podezřelé účty v Rakousku.[32] V únoru 2011 zahájila protikorupční policie úkony trestního řízení kvůli možnému porušování povinnosti při správě cizího majetku. Doposud nepadlo žádně obvinění.[33]

V roce 2012 se ostře pustil do policie, která požádala Sněmovnu o vydání ministryně Vlasty Parkanové z TOP 09 kvůli jejímu jednání coby ministrině obrany. Kalousek to v médiích označil za "útok na demokracii" a posléze měl dokonce telefonicky vyhrožovat vyšetřovateli.

Jeho působení ve funkci ministra financi ve vládě Petra Nečase skončilo předčasně v červnu 2013 poté, co Nečas byl nucen okolnostmi odstoupit kvůli svému spojení s kauzou Nagyová a rekonstrukce vlády nepřicházela poté, co se od ní odklonila i menšinová vládní strana LIDEM, již žádný smysl. Kalousek se následně i s TOP 09 po předčasných volbách v říjnu 2013 (kdy získala jen 11,99%[34]) uchylil do opozice.

V červnu 2014 se v reakci na vyjádření ministra zemědělství Jurečky prostřednictvím sociální sítě ohledně návrhu na snížení spotřební daně na pivo reagoval podrážděně formou urážky v interpelacích na premiéra a členy vlády, že za tuto daň a mnohé jiné věci není vůbec zodpovědný a označil Jurečku za naivního pasáčka vepřů, který dle něj nepatří do politiky. Jurečka, který v tu chvíli nebyl ve sněmovně přítomen, reagoval později prostřednictvím médií informací, kde dementoval, že by Kalousek za něco takového nebyl zodpovědný a poukázal na to, že o tom všem rozhodoval jako někdejší ministr financí a předseda rozpočtového výboru sněmovny, kdy měl na svědomí deficitní rozpočty ve výši jednoho bilionu korun.[35] Zároveň také dodal, že Kalouskovy výroky, ve kterých se o svých politických soupeřích vyjadřuje formou mnohdy až peprných vulgarismů, si nezaslouží žádný další komentář. Sociolog Vojtěch Bednář v rámci sociální sítě v reakci sociální sítě následně utrousil, že pojem pasáček vepřů je produkt vychlastaného mozku.[36]

Po Schwarzenbergově opuštění postu předsedy se na nějakou dobu stal předsedou sám, ale díky tomu, že to straně ubíralo na preferencích se rozhodl post neobhajovat ( po nové volbě ho nahradil europoslanec Jiří Pospíšil). Kalousek pak následně v období 2017-2021 byl předsedou poslaneckého klubu až do předjaří 2021, kdy se rozhodl stáhnout z politiky ca nebránit tak předvolební kampani své strany.

Ocenění

V roce 2008 Kalouska mezinárodní časopis Emerging Markets vyhlásil „ministrem financí roku 2008 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik“. Emerging Markets každý rok vyhodnocuje vývoj veřejných financí v zemích rozvíjejících se evropských ekonomik a v rozvojových zemích. Hodnotí prosazování reforem vedoucích ke stabilitě a udržitelnosti veřejných rozpočtů. Ceny se udělují na základě hlasování analytiků, bankéřů, zástupců finančních institucí a jiných expertů.[37]

Stejné ocenění bylo Miroslavu Kalouskovi uděleno časopisem Emerging Markets podruhé v roce 2011, kdy byl vyhlášen "ministrem financí roku 2011 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik".[38][39]

Rodinný život

Rodinnému životu Miroslava Kalouska je věnována publicita jen občasně. Jeho manželkou byla Radka Kalousková, rozená Kašáková, inženýrka chemie, asistentka v Ústavu polymerů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, seznámila se s ním v roce 1984 jako s profesním kolegou a řadovým členem Československé strany lidové[40] (téhož roku Kalousek do strany vstoupil).

V roce 2002 MF Dnes při prověřování majetkových poměrů politiků zjistila, že aniž by si půjčoval peníze v bance, investoval celkem přes tři miliony korun do stavby rodinného domu v Bechyni za 2,3 milionu korun a odkoupení třípokojového bytu v panelovém domě v Praze za 752 tisíc Kč, do té doby užívala jeho rodina luxusní dvousetmetrový půdní byt v Praze-Veleslavíně, pronajatý od Lubomíra Kašáka údajně za třikrát nižší nájemné, než by bylo tržní. MF Dnes došla k závěru, že sponzorem Kalouskovy předvolební kampaně v roce 1998 i veleslavínského bytu je Kalouskův švagr Lubomír Kašák, majitel stavební firmy IDOS Praha, profitující mimo jiné z veřejných zakázek v Příbrami. Ve firmě má 5% podíl i Radka Kalousková. Příbramským starostou v době získání zakázek byl člen celostátního vedení KDU-ČSL a Kalouskův přítel Josef Vacek.

Radka Kalousková získala veleslavínský byt výměnou za směnku v hodnotě 6,5 milionu korun, kterou v její prospěch vystavil v roce 1999 po dohodě s jejich otcem její bratr Lubomír Kašák v rámci vyrovnání mezi sourozenci. Lubomír pak byl v roce 2002 zavražděn údajně svým společníkem Zdeňkem Němcem, který se po činu také zastřelil. K darovací dani přiznala Radka Kalousková směnku až po letech poté, co se o daňový únik na základě anonymního podnětu začala zajímat policie.[41]

V září 2011 Miroslav Kalousek zmínil, že má syna v přibližně stejném věku, jako asi dvacetiletý mladík, s nímž měl konflikt.[42] Podle rozhovoru zveřejněného v Aha! si své soukromí chrání a o své manželce, synovi a dceři téměř nemluví. V únoru 2012 se se svou ženou rozvedl. Často se však v některých zdrojích hovoří, že rozvod byl jen účelový.[43]


Postoje a stanoviska

Vztahy s veřejností

Charakteristická je historka z jeho jednání s odborářskými demonstranty v červnu 2011. Ti na něj před budovou ministerstva financí volali „Kalousku, vylez!“ a poté, co vyšel mezi ně, jedna z demonstrujících žen změnila názor a prohlásila: „On má tu drzost sem přijít!“.[44] Ve sněmovně se pak omluvil za pozdní příchod slovy: „Považoval jsem za svoji povinnost setkat se se zástupci pracujících, kteří dnes nepracují.“[45]

21. září 2011 na Malostranském náměstí v Praze profackoval čtyřmi fackami asi dvacetiletého mladíka poté, co jej dotyčný oslovil: „Kalousku, ty kurvo jedna zlodějská“. Kalousek poté prohlásil, že facka je pedagogický instrument. Předseda vlády Petr Nečas postup zhodnotil slovy, že Kalousek rozhodně neaspiruje na titul pedagoga roku. Policii nebyl incident hlášen, přesto jej však vyšetřuje. Média o něm informoval poslanec VV Petr Skokan, který však nebyl přímým svědkem.[42]

7. června 2012 dostal na demonstraci proti vládě ránu do hlavy, lidé na něj plivali a křičeli: "Demisi!".[46]

Vztah vůči Církvi

Žije podle mínění některý jeho dřívějších lidoveckých spolustraníků "mimo církev". Sám má obavy z tlaků hnutí focolare na vedení lidové strany po smrti Josefa Luxe v roce 1999. Pro církevní společenství dle něj hnutí dělá hodně, ale v politice prý nemá co dělat.[47]

Odkazy

Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Miroslav Kalousek

Reference

Informace o článku.

Článek či jeho část byla převzata z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org.

  1. ↑ http://www.top09.cz/kdo-jsme/predsednictvo/?clanek=512
  2. ↑ Jak mnohem později uvádí, vstoupil do strany proto, že chtěl v politice prezentovat jiný než světový marxistický názor. Stal se tudíž příslušníkem obrodného křídla strany. Viz zpráva online.
  3. ↑ http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/122-miroslav-kalousek
  4. ↑ Politik jako lhář? V České republice standard, Nadační fond proti korupci, 11. listopadu 2013 [cit. 27.03.14].
  5. ↑ Padáky VTP-100, nejdražší celty na světě, rodina.cz, 10. listopadu 2013 [cit. 27.03.14].
  6. ↑ Lukáš JELÍNEK: Komu patří Kalouskova duše?, Deník Referendum, 2. září 2010 [cit. 27.03.14].
  7. ↑ http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=377
  8. ↑ http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:%C5%A0iminek/p%C3%ADskovi%C5%A1t%C4%9B&action=edit&section=34
  9. ↑ http://www.kdu.cz/default.asp?page=311&idr=135&IDCl=13480
  10. ↑ http://kdu.cz/default.asp?page=311&idr=135&IDCl=12908
  11. ↑ http://volby.cz/pls/ep2004/ep144?xjazyk=CZ
  12. ↑ http://www.mikroblogy.cz/miroslav-kalousek/
  13. ↑ Jiří KUBÍK, Sabina SLONKOVÁ:Kalousek v politice podezřele zbohatl, zprávy.idnes.cz, 26. března 2002 [cit. 27.03.14].
  14. ↑ Manželka Kalouska získala byt za směnku, bezkorupce.cz, 4. března 2005 [cit. 27.03.14].
  15. ↑ Daniel Kaiser:Týden v České republice, BBC, 5. března 2005
  16. ↑ Kalousek: na dům mi půjčil švagr Kašák
  17. ↑ Lidovci jsou pro vládu s podporou komunistů, Lidové noviny, 24. srpna 2006 [cit. 27.03.14].
  18. ↑ Paroubek s Kalouskem jednají o vládě podporované komunisty, Hospodářské noviny, 24. srpna 2006 [cit. 27.03.14].
  19. ↑ http://www.novinky.cz/domaci/94050-kalousek-rezignoval-lidovci-ukoncili-jednani-s-cssd.html
  20. ↑ Rudolf Polánecký: Kalousek se už domluvil se Sobotkou na společné vládě?, 7. duben 2012.
  21. ↑ http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=21&xdz=2&xnumnuts=3107&xobec=552054&xstrana=0
  22. ↑ http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=377&t=11,3,5&o=5
  23. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/kalousek-zazehnal-zaloby-za-120-miliard-odtajni-dohodu-s-nomurou-pv9-/ekonomika.asp?c=A090506_132933_ekonomika_fih
  24. ↑ http://ekonom.ihned.cz/c1-44167260-kalouskova-hazardni-hra Jiří Pšenička: Kalouskova hazardní hra. EKONOM.IHNED.CZ 10. 6. 2010
  25. ↑ http://www.mediafax.cz/politika/3302459-Kalousek-Narceni-z-prijeti-uplatku-pri-povoleni-internetoveho-sazeni-povazuji-za-absurdni
  26. ↑ Stenoprotokoly jednání PSP ČR Čtvrtek 5. listopadu 2009
  27. ↑ http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/052schuz/s052071.htm
  28. ↑ http://hn.ihned.cz/c1-36987300-byty-po-okd-se-staly-rozbuskou
  29. ↑ Petr SOKOL: Pátrání po rodokmenu T0P O9, 3. 9. 2009, Reflex 36/2009
  30. ↑ Lucie Vadlejchová:Nečas zpražil Kalouska, Vondra sám neodejde. Padne vláda? 24.03.2011, tyden.cz
  31. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/stret-kalouska-s-vondrou-trestni-oznameni-kvuli-zakazce/587513&id_seznam=
  32. ↑ http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mf-penize-firmy-promopro-koncily-na-podezrelych-uctech/597674&id_seznam=5005
  33. ↑ http://www.novinky.cz/domaci/255309-kolem-kauzy-promopro-vladne-po-roce-ticho-po-pesine.html
  34. ↑ http://volby.cz/pls/ps2013/ps2?xjazyk=CZ
  35. ↑ Josef KOPECKÝ: Naivní pasáček vepřů, který se plete do daní, urazil Kalousek Jurečku, zprávy i.dnes.cz, 19. června 2014 [cit. 20.06.14].
  36. ↑ Studio ČT24, 19. 6. 2014 v 17:35
  37. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/151700-kalousek-je-podle-odborneho-casopisu-nejlepsim-ministrem-financi.html
  38. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/137365-kalousek-byl-ocenen-jako-nejlepsi-ministr-z-byvaleho-vychodu/
  39. ↑ http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-52962690-kalousek-vyhlasen-ministrem-roku-evropskych-rozvijejicich-se-trhu
  40. ↑ Jakub Pokorný: Manželky ministrů: mediální hvězda v prádle, vědkyně i ženy v domácnosti, Ona dnes, příloha MF Dnes, 19. 7. 2010
  41. ↑ Policie začala řešit Kalouskovu směnku, iDnes.cz, 29. 3. 2005, ČTK
  42. ↑ 42,0 42,1 Kalousek nafackoval na náměstí mladíkovi, který mu nadával, iDnes.cz, 21. 9. 2011, kop (Josef Kopecký), jš (Jiří Šťastný)
  43. ↑ Adina JANOVSKÁ: Bývalý ministr Kalousek: Žije dál s ukrývanou exmanželkou? Otazníky přibývají, Krajské listy, 10. února 2014 [cit. 27.03.14].
  44. ↑ Oldřich Danda: Kalousek: Nejsem žádný papaláš. Docela tvrdě pracuji, Novinky.cz, 18. 6. 2011
  45. ↑ Vítěz stávky? Kalousek!, glosa Martina Fendrycha, Týden, 16. 6. 2011
  46. ↑ http://zpravy.idnes.cz/demonstranti-chteli-fackovat-kalouska-dyi-/domaci.aspx?c=A120607_150104_domaci_mku
  47. ↑ Česko prý ovlivňuje mocný katolický spolek. Píše se o velkých jménech, Parlamentní listy, 27. 5. 2013.
Citováno z „http://katopedia.cz/index.php?title=Miroslav_Kalousek“
Osobní nástroje