Mladí křesťanští demokraté

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Mladí křesťanští demokraté (MKD, v letech 1998-2004 Junior klub křesťanských demokratů) jsou občanské sdružení mladých konzervativně a křesťansky orientovaných lidí ve věku 15–35 let, jež spolupracuje s KDU-ČSL. Jeho hlavní činností je podpora lidoveckých volebních kampaní a pořádání vzdělávacích akcí.[1]

MKD hraje do jisté míry roli mládežnické organizace KDU-ČSL, pročež se jejím členům rovněž někdy (nepřesně) říká Mladí lidovci. Zahrnuje však v menší míře i křesťany, kteří nejsou KDU-ČSL příliš nakloněni, a celkově je výrazně konzervativnější a částečně i euroskeptičtější než mateřská strana, což vede k občasným konfliktům. Předsedou sdružení je Petr Jurčík.

Obsah

Historie

Rok Členstvo
1998 396
2001 120
2003 205
2004 299
2005 457
září 2006 607
březen 2008 707
leden 2010 694

Vzniku celostátní organizace předcházel vznik různých místních lokálních lidoveckých "junior klubů", k němuž docházelo postupně v roce 1997. 16. května 1998 pak vznikl jejich sloučením Junior klub křesťanských demokratů, který fungoval jakožto sdružení členů a příznivců KDU-ČSL a byl součástí organizačních struktur strany, se kterou uzavřel 5. září téhož roku smlouvu o spolupráci. Organizačně bylo sdružení koncipováno jako zastřešující organizace vysoce autonomních krajských sdružení a mělo zprvu charakter studenstského sdružení.[2] V roce 1998 MKD vykazovali 396 členů.

V roce 1999 došlo k oficiální registraci Junior klubu coby občanského sdružení pod jménem Mladí křesťanští demokraté, tento název se ale začal v organizaci a v KDU-ČSL užívat až v roce 2004. Smyslem registrace bylo jednak větší osamostatnění sdružení, jednak rozšíření možností žádat o finance. Ne všichni členové s tímto krokem souhlasili a mnoho z nich poté organizaci opustilo (v roce 2001 sdružení vykazovalo 120 členů), což mělo i rozsáhlé organizační dopady.

V roce 1998 existovaly krajské organizace ve všech krajích, ovšem po osamostatnění sdruženi v roce 1999 došlo k rozsáhlým turbulencím - některé krajské organizace zanikaly pro nedostatek členů a nulovou činnost, jihočeská se navíc dočasně odštěpila. Situaci navíc zkomplikovala reforma územě samosprávních celků realizovaná v roce 2000, která vedla k následné územní restrukturalizaci organizace. Faktická celostátní působnost MKD, reprezentovaná funkčními krajskými organizacemi ve všech krajích, byla obovena v roce 2006. V září tohoto roku organizace vykazovala 607 členů.

Formální oddělení MKD mělo i nepříjemné dopady na spolupráci s KDU-ČSL, která nelibě nesla zejména snahu MKD se osamostatnit a přijímat vlastní politická stanoviska. Díky tomu vázla i spolupráce dohodnutá výše zmíněnou smlouvou a v roce 2004 byla ze strany KDU-ČSL konstatována neplatnost smlouvy. Nová byla uzavřena 14. prosince 2007, přičemž ale již nebyla pro MKD tak výhodná - například potvrdila sice právo účasti vrcholných představitelů MKD na zasedáních vrcholných lidoveckých orgánů a na sjezdech, ale omezila jejich hlasovací práva.

Organizace i nadále vykazovala výrazný růst počtu členů (v březnu 2008 707 členů), tento trend byl přerušen v roce 2009, kdy se několik desítek členů s MKD rozešlo v důsledku podpory Miroslava Kalouska a jeho TOP 09 (rozštěpení MKD tedy okopírovalo rozkol v KDU-ČSL). Mezi odchozími byl například šéf středočeské krajské organizace Jan Jakob.[3]

Vztahy s KDU-ČSL

Sdružení hraje roli jakési mládežnické organizace KDU-ČSL, s níž má od 14. prosince 2007 uzavřenou smlouvu o spolupráci,[4] která dává představitelům MKD právo účasti a poradního hlasu na vrcholných shromážděních KDU-ČSL. Ve stanovách sdružení je též uvedeno, že členové MKD nemohou být členy jiné strany, než je KDU-ČSL. Mnozí mladí křesťanští demokraté jsou členy KDU-ČSL, mezi jinými též David Macek, místopředseda strany v letech 2006-2010. V evropských volbách 2009 za KDU-ČSL kandidovali členové MKD Marie Jílková, David Macek, Tomáš Zdechovský či Daniel Feranc.

Navzdory úzkému propojení se řada mladých křesťanských demokratů dívá na KDU-ČSL značně kriticky, vytýkají jí především malé nadšení až rezignaci v boji o křesťanské hodnoty a podporu projektů a zákonů, které nepovažují za slučitelné s křesťanskými a konzervativními postoji, příkladem tohoto kritického přístupu mohou být například Jakub Kříž[5], Mária Pešeková[6], Matyáš Zrno[7], či Ignác Pospíšil[8].

Názorové střety

Mezi vedeními KDU-ČSL a MKD došlo v minulosti k několika střetům, zpravidla postavených na tom, že MKD otevřeně kritizovala ve svých oficiálních usneseních některé dílčí aspekty politiky KDU-ČSL.

V roce 2000 kritizoval Celostátní výbor MKD nominaci Jaroslava Kopřivy na post lídra Čtyřkoalice a otevřeně tak podpořil Cyrila Svobodu v jeho vnitrostranickém boji s křídlem vedeným Janem Kasalem. To řadu Kasalových lidovců silně rozhořčilo: jednak to považovali za nevhodný vnější zásah do vnitřních záležitostí KDU-ČSL, jednak to bylo v rozporu s tehdy platnou smlouvou o spolupráci, podle které mělo MKD svá oficiální veřejná vyjádření s KDU-ČSL konzultovat, což se v tomto případě nestalo.

V roce 2006 nejprve MKD ostře odmítlo plán Miroslava Kalouska na koalici s ČSSD podporovanou od KSČM, což žádné větší napětí nevyvolalo, neb v tomto s MKD souhlasila drtivá většina strany a Kalousek byl rychle přinucen k rezignaci. Něco jiného ale bylo, když později předsednictvo MKD ostře kritizovalo nominaci Heleny Třeštíkové na post ministryně kultury za KDU-ČSL s poukazem na její protikatolické vystupování a podporu registrovaného partnerství. Někteří představitelé MKD v čele s Matyášem Zrnem navíc zároveň s tímto zkritizovali některé představitele strany, především pak Jiřího Čunka. Následná roztržka vedla k odložení podpisu nové smlouvy o spolupráci, k němuž tak došlo až v prosinci 2007, po nástupu nového vedení MKD. Během roku 2007 také vedení MKD několikrát pro změnu podpořilo Jiřího Čunka proti útokům tisku ohledně „vystěhování vsetínských Romů“ a „údajné úplatkářské kauzy“ a vyjádřilo přání, aby setrval ve funkci.

Další velkou kritiku KDU-ČSL ze strany MKD představuje usnesení Celostátního výboru MKD ze 30. listopadu 2008, které ostře odsoudilo podporu, které se od ministrů KDU-ČSL dostalo návrhu zákona o specifických zdravotních službách, který rozšiřoval přístup k potratům, a požadovalo, aby strana dosáhla stažení zákona ze Sněmovny.[9]

Na přelomu let 2009 a 2010 došlo k názorovému střetu mezi MKD a Sdružením žen KDU-ČSL v otázce zavedení povinných kvót pro ženy na kandidátkách.[10][11]

5 programových bodů

Když KDU-ČSL ve volbách v roce 2010 vypadla ze Sněmovny, schválil CV MKD dokument 5 programových bodů, jak vrátit KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny[12], který požadoval návrat ke konzervativní křesťanské politice a trvalé soustředění se na 5 základních programových oblastí:

  • podpora tradičního (na kvalitu zaměřeného), církevního a domácího školství
  • jednoznačný boj proti euthanasii, potratům, registrovanému partnerství a adopcím dětí homosexuálními páry
  • tvrdý boj proti kriminalitě a drogám
  • boj proti masové imigraci a radikálnímu islámu
  • podpora tradiční rodiny

Dokument byl po svém svém zveřejnění ostře napadán lidovci stranícími dosud neúspěšnému modelu dalšího "rozkračování strany". Řady členů MKD se velmi dotklo poředevším, když místopředsedkyně Šojdrová, dočasně vedoucí stranu, označila tento dokument, řádně schválený CV MKD, za "nedostatečně prodiskutované stanovisko některých členů MKD", které bere na vědomí, ale nechce komentovat.[13] Předseda Petr Jurčík to ve své reakci odmítl a ironicky opáčil, jestli může v opačném gardu zásadní usnesení CV KDU-ČSL, např. o volebních koalicích, rovněž považovat za názory části členů, kterého si nemusí všímat.[14]

Vztahy s ostatními organizacemi

Na vnitrostátní úrovni existuje rozsáhlá spolupráce MKD s různými domácími konzervativními organizacemi, především pak s Mladými konzervativci, Mladou občanskou platformou, Občanským institutem a Hnutím Pro život ČR, s nimiž MKD často spolupracují při přípravě svých vzdělávacích akcí.

Na mezinárodní úrovni je MKD členem Mladé evropské lidové strany (YEPP). Existují velmi úzké vztahy se slovenskými mládežnickými organizacemi, především s KDMS a Novou generáciou, a také s německou Junge Union.

Předsedové MKD

Rok Jméno
19981999 Jiří Šopek
19992002 Jana Adamcová
20022006 David Čermák
2006 - 2009 Jakub Kříž
od 2009 Petr Jurčík

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

Reference

  1. MKD svým členům nabízí především možnost vzdělávání, diskuze jak mezi sebou, tak s představiteli veřejného života, ale také společenské a sportovní aktivity. Pomáhá různými způsoby stranu reprezentovat mezi mládeží, především v období předvolebních kampaní. , viz: Petr Krňávek: Mladí křesťanští demokraté
  2. viz: Petr Krňávek: Mladí křesťanští demokraté, str. 11
  3. http://www.mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2009062301
  4. http://www.kdu.cz/default.asp?page=311&idr=135&IDCl=21912
  5. viz např. Jakub Kříž: Co na lidoveckém sjezu nezaznělo
  6. viz např. Mária Pešeková: Quo vadis, KDU-ČSL? in Te Deum 3/2009, str. 10-11
  7. např. Matáš Zrno KDU-ČSL 2009: Poslední odysea?, viz http://www.virtually.cz/?art=18490
  8. Ignác Pospíšil: např. Sjezd KDU-ČSL aneb Sebevražedné tendence in ChristNet.cz 2. června 2009 nebo Proč KDU-ČSL opouští Sněmovnu in Aktuality Duší a hvězd 30. května 2010
  9. http://www.mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2008112601
  10. http://www.mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2009122001
  11. http://www.kdu.cz/default.asp?page=510&idr=10327&IDCl=29590
  12. http://www.mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2010062801
  13. Vratislav Dostál: Možnosti a limity strany lidové in Deník Referendum, 10. července 2010
  14. http://petrjurcik.blog.idnes.cz/c/147397/Kdyz-pohrobci-kopou-do-budoucnosti-KDU-CSL.html
Osobní nástroje