Nicholas Winton

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Sir Nicholas George Winton (* 19. května 1909, Londýn, Velká Británie - 1. července 2015) byl britský makléř a humanitární pracovník židovského původu. Roku 1939 zachránil před jistou smrtí v nacistických koncentračních táborech na 669 českých židovských dětí, když je vypravil speciálním vlakem z Prahy do Londýna, kde byly rozděleny k výchově do jednotlivých rodin.

Obsah

Životopis

Jeho rodiče byli původem Židé. V době kdy mladý Nicholas studoval na škole v Hampsteadu, se jeho rodiče zřekli židovské víry a nechali jeho i sebe pokřtít. Svůj původ však rodina nikdy neskrývala. Studoval vyšší odbornou školu zaměřenou na ekonomiku ve Stowe, kde však více nebyl než byl. Přešel totiž poměrně záhy na dálkové studium a odjel do Německa, kde pracoval v bance, studoval německý jazyk a zajímal se o německou kulturu. Byl velmi naruživý sportovec a zajímalo jej mimo jiné i létání (roku 1933 se kvalifikoval jako pilot a od roku 1942 byl činný jako pilot v RAF).
Koncem třicátých let byl konfrontován s faktem prchajících Židů z kontinentální Evropy a když roku 1938 se chystal s přítelem Martinem Blakem na dovolenou do Alp, tak velmi rychle změnil po diskuzi s ním plány a odjel do Prahy, kde začal pomáhat se záchranou některých politiků a umělců, kterým se poskytoval exil v Anglii. Velmi záhy si však uvědomil, že jen to nestačí a rozjel okamžitě projekt záchrany českých židovských dětí. Vypracoval plán udělení víz[1] všem jednotlivým dětem, pěstouny v Anglii, potvrzení jejich azylu v Anglii a následně - i vzhledem k tomu, že 15. března 1939 obsadila zbytek Československa Hitlerova vojska - výkupné za jejich propuštění z Německé třetí říše. Podařilo se mu tak zachránit ve třech transportech na 669 dětí. Transporty však měly pokračovat dál, dokonce kromě rodné Anglie žádal o jejich záchranu USA v osobě tehdejšího prezidenta Roosevelta. Jeho písemnou žádost však americké ministerstvo zahraničí zamítlo.[2] Čtvrtý měl vyrazit 1. září 1939, ale k tomu již bohužel nedošlo, protože v tu chvíli začala druhá světová válka a německé hranice se uprchlíkům uzavřeli.

Na Wintona se pak na další půl století zapomnělo. Sám Winton se k věci záchrany českých dětí nikdy nevyjádřil dokonce ani před vlastní manželkou Gretchen, která v druhé polovině při běžném úklidu na půdě nalezla kufr plných dokumentů z roku 1939, které obratem předala britské historičce Elizabeth Maxwelové, která prostřednictvím BBC Wintona roku 1988pozvala do přímého televizního přenosu pořadu That´s life, kde se s ním při té příležitosti k velikému překvapení objevila celá řada jím zachráněných dětí, které mu srdečně děkovali jeden po druhém za záchranu. Setkání to bylo natolik emotivní, že se sám Winton neubránil slzám.[3]

28. října 1998 jej u sebe na Pražském hradě osobně přijal český prezident Václav Havel, který mu u té příležitosti propujčil státní vyznamenání T.G. Masaryka. Jeho pozdější nástupce v prezidentském úřadu Miloš Zeman však situaci přehodnotil a jelikož mu přišla tato forma ocenění Wintona jako příliš nízká, tak mu roku 2014 v tentýž den v soukromé audienci udělil jemu a také spolu s ním In memoriam britskému premiérovi Winstonu Churchillovi nejvyšší státní vyznamenání - Řád Bílého Lva.[4] V rodné zemi jej za jeho humanitární práci ocenila britská královna Alžběta II. tím, že jej povýšila do šlechtického stavu a udělila mu titul sir. Jediné ocenění, na nějž však mnoho obdivovatelů Nicholase Wintona čeká je cena nejvyšší - Nobelova cena míru. O její udělení bojují různé zejména české petiční výbory již přes deset let. Petice, kterou v této věci šíří především čeští gymnazisté měla v roce 2013 již přes 175 tisíc podpisů. O udělení Nobelovy ceny za mír v této věci na norský výbor apelovali i čeští politici - v roce 2011 tehdejší místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.[5][6][7]

Sám Nicholas Winton i přes velké ovace spojené s jeho hrdinským činem si zachoval skromnost a neustále opakoval, že záchrana českých dětí byla pro něj samozřejmost. Dodnes si navíc naopak vyčítá, že se mu nepodařilo zachránit zářijový vlak dětí, které Němci zastavili na hranici a z nichž pak následující válečné běsnění nepřežilo ani jediné.

Nicholas Winton ve filmu

Na přelomu 20. století byla o Nicholasovi Wintonovi natočena řada celovečerních filmů ať už dokumentárních či hraných. Prvním z nich byl film slovenského režiséra Matěje Mináče Všichni moji blízcí z roku 1998 popisující život české židovské rodiny, která právě prostřednictvím Wintona mohla zachránit alespoň jedno ze svých dětí před Němci uskutečněnou Šoa za druhé světové války. Sám Mináč se k tématu "Wintonových vlaků" vrátil roku 2002, kdy natočil dokument Síla lidskosti - Nicholas Winton a pak ještě roku 2011, kdy natočil dokumentárně-hraný film Nickyho rodina. Roku 2000 vznikl navíc v americko-britské koprodukci dokument o Wintonových dětech nazvaný Do cizí náruče.

Přijatá ocenění

  • České státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka (1998)
  • Nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého Lva (2014)

Řekli o něm

  • Příběh Nicholase Wintona je obdivuhodným symbolem lidské solidarity, obětavosti a odvahy. Vyzařuje z něho naděje, že i v nejtěžších chvílích, plných beznaděje, je stále ještě možno vykonat mnoho dobrého. (Václav Havel)
  • Byl ve správný čas na správném místě. Dovedl lidi přesvědčit, aby jednali statečně. Kdyby se však nedožil vysokého věku, těžko by se z jeho činu stala tak velká věc (Barbara Winton, dcera)[8]
  • Jsou mezi námi vědci, umělci, politici, lidé, kteří se dostali na vrchol v různých oborech lidské činnosti. Wintonovy děti žijí v mnoha zemích světa a většina z nich se zapojuje do různých dobrovolnických programů, pomáhá ostatním. Snažíme se žít tak, aby na nás rodiče mohli být hrdi. Často myslím na to, jak by vypadal můj život v „normální“ době. Byl by určitě úplně jiný. Každá událost v mém životě byla ale přípravou na to další, co se pak stalo… A dokonce i poslední vůle mé maminky se splnila. Jsem Bohu za život moc vděčný – Bohu a siru Nicholasi Wintonovi. (Tomáš Graumann, jedno ze zachráněných Wintonových dětí)[9]

Poznámky a reference

  1. ↑ Mnohokrát se dokonce neubránil tomu, že vzhledem k protahování jejich udělení byrokratickým aparátem Německa jejich víza opakovaně padělal.
  2. ↑ V archivu se našel Wintonův dopis, v němž žádá USA o přijetí dětí z Československa, Novinky.cz, 19. května 2014 [cit. 28.10.14].
  3. ↑ Sir Nicholas Winton v pořadu That´s life 1988 (anglicky)
  4. ↑ Sir Nicholas Winton převzal Řád bílého lva, ČT24, 28. října 2014 [cit. 28.10.14].
  5. ↑ Sobotka navrhl Wintona na Nobelovu cenu míru, ČT24, 20. ledna 2011 [cit. 28.10.14].
  6. ↑ Nobelovu cenu pro Wintona už podpořilo téměř 175 tisíc lidí, ČT24, 12. března 2013 [cit. 28.10.14].
  7. ↑ Gymnazisté chtějí Nobelovu cenu pro Wintona, ČT24, 25. ledna 2013 [cit. 28.10.14].
  8. ↑ Otec vždy vše přijímal s pokorou, říká dcera Nicholase Wintona, Hospodářské noviny, 24. října 2014 [cit. 28.10.14].
  9. ↑ http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=1707

Odkazy

Externí odkazy

Videa

Citováno z „http://katopedia.cz/index.php?title=Nicholas_Winton“
Osobní nástroje