Otčenáš
Z Katopedia
Otčenáš (lat. Pater noster) či modlitba Páně je nejznámější křesťanská modlitba, kterou zmiňují Matoušovo i Lukášovou evangelium jakožto modlitbu, kterou Ježíš Kristus učil své učedníky. V Matoušově evangeliu je součástí kázání na hoře,[1] v Lukášově pak je Kristovou odpovědí na výzvu učedníků, aby je naučil se modlit.[2]
Obsah |
Text
Součástí modlitby je sedm proseb k Bohu týkajících se základních potřeb člověka, vztahů mezi lidmi a vztahu k Bohu. V závorkách je uvedena závěrečná doxologie nevyskytující se v nejstarších záznamech modlitby. Do otčenáše se dostala v rámci jejího užívání při bohoslužbách, poprvé se vyskytuje v Didaché.
- Česky
- Otče náš, jenž jsi v nebesích,
- posvěť se jméno tvé,
- přijď království tvé,
- buď vůle tvá
- jako v nebi, tak i na zemi.
- Chléb náš vezdejší dej(ž) nám dnes
- a odpusť nám naše viny,
- jako(ž) i my odpouštíme našim viníkům
- a neuveď nás v pokušení,
- ale chraň nás od zlého.
- [Neboť tvé je království i moc i sláva navěky.]
- Amen.
- Latinský text
- Pater noster qui es in cælis,
- sanctificetur nomen tuum.
- Adveniat regnum tuum.
- Fiat voluntas tua
- sicut in cælo, et in terra.
- Panem nostrum quotidianum da nobis hodie,
- et dimitte nobis debita nostra,
- sicut et nos dimittimus debitoribus nostris.
- Et ne nos inducas in tentationem
- sed libera nos a malo.
- [Quia tuum est regnum, et potestas, et gloria in sæcula.]
- Amen.
- Staroslověnsky
- Отьче нашь · ижє ѥси на нєбєсьхъ ·
- да свѧтитъ сѧ имѧ твоѥ ·
- да придєтъ цѣсар̑ьствьѥ твоѥ ·
- да бѫдєтъ воля твоя ·
- яко на нєбєсє и на земл̑и ·
- хлѣбъ нашь насѫщьныи даждь намъ дьньсь ·
- и остави намъ длъгы нашѧ ·
- яко и мы оставляємъ длъжьникомъ нашимъ ·
- и нє въвєди насъ въ напасть ·
- нъ избави ны отъ нєприязни ·
- [яко твоѥ ѥстъ цѣсар̑ьствьѥ · и сила и слава въ вѣкы]
- аминь ·:·
- Řecký text
- Πάτερ ἡμῶν ὁ ἐν τοῖς οὐρανοῖς
- ἁγιασθήτω τὸ ὄνομά σου·
- ἐλθέτω ἡ βασιλεία σου·
- γενηθήτω τὸ θέλημά σου,
- ὡς ἐν οὐρανῷ καὶ ἐπὶ τῆς γῆς·
- τὸν ἄρτον ἡμῶν τὸν ἐπιούσιον δὸς ἡμῖν σήμερον·
- καὶ ἄφες ἡμῖν τὰ ὀφελήματα ἡμῶν,
- ὡς καὶ ἡμεῖς ἀφίεμεν τοῖς ὀφειλέταις ἡμῶν·
- καὶ μὴ εἰσενέγκῃς ἡμᾶς εἰς πειρασμόν,
- ἀλλὰ ρῦσαι ἡμᾶς ἀπὸ τοῦ πονηροῦ.
- [Ὅτι σοῦ ἐστιν ἡ βασιλεία καὶ ἡ δύναμις καὶ ἡ δόξα εἰς τοὺς αἰῶνας·]
- ἀμήν. ·:· —
