Pio z Pietrelciny

Z Katopedia

Svatý Pio z Pietrelciny (vlastním jménem Francesco Forgione, 25. květen 1887, Pietrelcina - 23. září 1968, San Giovanni Rotondo) je italský kapucínský kněz, kterého jako vůbec prvního duchovního v historii Církve Bůh obdařil stigmaty. Znám jest též jako Padre Pio.

Blahořečil jej papež Jan Pavel II. 2. května 1999, 16. června 2002 jej tentýž papež i svatořečil. Církev si jeho památku připomíná 23. září.

Životopis

Narodil se 25. května 1887 v Pietrelcině. Pocházel z velmi nuzných poměrů. Jeho rodiče měli jen malé políčko za domem a svého otce malý Francesco téměř neviděl (dvakrát musel odjet do USA za prací). V šestnácti letech vstoupil Francesco do noviciátu františkánského řádu. Během studia filosofie a teologie se však u něj projevili naplno různé zdravotní problémy (bolesti žalůdku, tuberkulóza). V nemocnici v Neapoli mu po jedné prohlídce předpovídali maximálně měsíc života. Silný duchovní život a touha po kněžství (nechtěl odejít ze světa dříve, dokud neodslouží alespoň jednu mši svatou) ho vedla k tomu, že nakonec roku 1910 přijal kněžské svěcení. Po něm však byl poslán na několik let domů, protože nikdo nepředpokládal, že bude tento mladý kněz s podlomeným zdravím vůbec někomu užitečný.

20. září obdržel při modlitbě na vinohradě za zázračných okolností neviditelná stigmata, která se projevovala prudkými bolestmi na rukou, na nohou a v boku. Protože se informace o této události rychle roznesla, poslali jej představení do zapadlého kláštera v garganském San Giovanni Rotondo. 20. září 1918 se však stigmata při modlitbě v chóru otevřela a do předvečera jeho smrti se rány prakticky nezahojily a stále z nich proudila krev. ^[1]

Po této události se klášter stal poutním místem. Odpor kněží z okolních farností vedl k tomu, že jej začali pomlouvat a uvádět, že si rány dělá sám s pomocí kyseliny solné nebo autosugescí a používá k tomu voňavky (z jeho ran totiž vycházela příjemná vůně růží). Římská kurie proto poslala do Rotonda svého lékaře, který potvrdil, že se nejedná o nic nadpřirozeného. V důsledku tohoto rozhodnutí měl padre Pio po tři roky úplný zákaz zpovídat, sloužit mši a stýkat se s lidmi a to i písemně. Po jeho tříleté odmlce mu bylo dovoleno opět pokračovat v činnosti a pouti se rozvinuly opět naplno. Mnoho lidí čekalo často před kostelem již od dvou hodin v noci, aby se na ně ten den dostalo u svaté zpovědi a směli se zúčastnit mše sv., kterou padre Pio sloužil někdy i celé tři hodiny.

Velmi rozsáhla byla jeho korespondence, kterou však představení nechali postupně spálit. Dva dopisy však na osobním požádání otce Pia zůstaly - jednalo se o dopis Karola Wojtyly, který prosil o duchovní pomoc v nemoci polské spisovatelky Wandy Poltavské a ve druhém děkoval za uzdravení bez chirurhického zákroku. Padre Pio u těchto dvou dopisů apeloval především na to, že dotyčný bude jednou papežem. Během své účasti na II. vatikánském koncilu se v San Giovanni Rotondo stavil také český biskup František kardinál Tomášek, kterému P. Pio předpověděl, že se dožije náboženské svobody ve své vlasti.

V únoru 1965, když se dozvěděl, že se má sloužit mše v národních jazycích 'ad experimentum', ihned se proti tomu ohradil a vymohl si na papeži Pavlu VI. dispens, aby mohl i nadále sloužit ve staré (klasické) formě římského ritu. Když mu kardinál Bacci dovezl z Říma dekret, traduje se, že si postěžoval slovy: "Pro lásku Boží, rychle ten koncil ukončete."

20. září 1968 přijeli do Rotonda davy poutníků, aby si s ním připomněly padesáté výročí od jeho stigmatizace. P. Pio však cítil, že jeho životní síly jsou již u konce. Druhého dne se mu zacelily rány, 22. září ještě vyzpovídal po ranní mši sv. několik mužů, přijal svátost nemocných, obnovil své řeholní sliby a pak podlehnul agonii. Zemřel 23. září 1968 ráno o půl třetí.

Beatifikační proces

Proces beatifikace probíhal řádně dlouhou dobu. Padre Pio byl blahořečen roku 2000 a 16. června 2002 byl v Římě na svatopetrském náměstí i svatořečen.

Odkazy

Leteratura

Články

• Bratr Jean, OFMcap: Otec Pio: Proti duchovnímu aggiornamentu, Mezinárodní katolický report 7 (2002), č. 7, 16-19.
• Otec Jean, OFMcap: 'Lekce' otce Pia, Te Deum 3 (2009), č. 2, 28-30.

Knihy

• Otec Bohuslav SDB: Pater Pio - muž bolesti a lásky, Olomouc: Matice Cyrilometodějská, 1998, 80 s.

Poznámky a reference

1. ↑ Uvádí se, že z rány v boku každý den vytekl šálek krve.