Pius V.

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Sv. Pius V.

Svatý Pius V. (před zvolením papežem Michele Antonio Ghislieri; 17. leden 1504 Bosco Marengo, vévodství savojské - 1. květen 1572 Řím, Papežský stát) byl papežem od roku 1566 až do své smrti. Předtím působil v dominikánském řádu jako inkvizitor, papež Pavel IV. jej v roce 1557 jmenoval kardinálem a v roce 1558 nejvyšším inkvizitorem římské invizice. Byl 11. biskupem diecéze Nepi-Sutri (1556-1560) a 18. biskupem diecéze Mondovì (1560-1566).

Jako teolog, inkvizitor, biskup i papež se soustředil na boj s protestantskou reformací a úpadkem Církve a mravů, hrál významnou roli na tridentském koncilu a byl klíčovým architektem liturgických reforem. Vyznačoval se hlubokou zbožností, přísným asketismem a nekompromisností, s níž požadoval ode všech vysoké morální standardy a zodpovědné chování. Část pontifikátu svého předchůdce Pia IV. strávil v nemilosti poté, co se postavil proti papežově úmyslu jmenovat třináctiletého příbuzného kardinálem.

Jako papež v rámci reforem a naplňování závěrů tridentského koncilu vydal římský katechismus (1566), breviář (1568) a římský misál (1570). Jelikož jeho misál kodifikoval podobu tzv. tridentské mše, mluví se o ní někdy jako „mši sv. Pia V.“ Posílil a zreformoval inkvizici a v roce 1571 ustanovil Kongregaci zakázaných knih. Udělil též status řeholní kongregace milosrdným bratřím, čímž významě přispěl k jejich vzestupu.

Tváří v tvář tureckému nebezpečí se mu podařilo domluvit vznik Svaté ligy, jejíž spojené námořní síly porazily hlavní osmanskou flotilu v bitvě u Lepanta a značmě tak podlomily tureckou námořní moc ve Středomoří. Na oslavu tohoto vítězství ustanovil svátek Panny Marie Růžencové.

Sto let po jeho smrti (1. května 1672) jej papež Klement X. blahořečil, za svatého jej pak prohlásil Klement XI. 22. května 1712. Tradiční kalendáře umisťují jeho památku na 5. května, kalendář Pavla VI. na 30. dubna. Je patronem Kongregace pro nauku víry.

Obsah

Pontifikát

Disciplína

Tvrdě potíral nevázaný život kněží. V roce 1568 vydal nařízení, že kněží, kteří se dopustí pohlavního zneužívání, mají být zbaveni kněžského stavu a vydáni světské moci k potrestání na hrdle, s poznámkou, že „každého, kdo se neděsí ztráty duše, jistě odradí mstící meč světského práva.“[1]

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. Philip F. Lawler: Ztracení. Kolaps katolické kultury; Kartuziánské nakladatelství 2016, str. 155-156.
Osobní nástroje