Popeleční středa
Z Katopedia
(menší upřesnění) |
(menší úprava, odstranění zbytečné podrobnosti v úvodu, doplnění možného data, info o tradičním římském ritu) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | '''Popeleční středa''' ([[Latina|lat.]] ''dies cinerum'') je 46. den před [[Zmrtvýchvstání Páně|Zmrtvýchvstáním Páně]], který zahajuje [[postní doba|dobu postní]] obsahující 40 postních dnů (zbylých 6 dnů jsou neděle). Je dnem přísného [[půst|postu]]<ref>Jen jedno velké jídlo denně + dvakrát něco malého, samozřejmě žádná masitá jídla.</ref> a připomínkou pomíjivosti pozemského života a povinnosti [[pokání|kát]] se za své hříchy. | + | '''Popeleční středa''' ([[Latina|lat.]] ''feria quarta cinerum'', příp. ''dies cinerum'') je 46. den před [[Zmrtvýchvstání Páně|Zmrtvýchvstáním Páně]], který zahajuje [[postní doba|dobu postní]] obsahující 40 postních dnů (zbylých 6 dnů jsou neděle). V tradičním římském ritu je vždy středou po 2. neděli po [[Devítník]]u (Quinqagesima). Je dnem přísného [[půst|postu]]<ref>Jen jedno velké jídlo denně + dvakrát něco malého, samozřejmě žádná masitá jídla.</ref> a připomínkou pomíjivosti pozemského života a povinnosti [[pokání|kát]] se za své hříchy. |
- | Během obřadů popeleční středy jsou věřící znamenáni na čele popelem | + | Během obřadů popeleční středy jsou věřící znamenáni na čele popelem. V dobách ranného křesťanství šlo o den, během kterého těžcí hříšníci zahajovali [[veřejné pokání]], které trvalo přes celou postní dobu. |
== Datum == | == Datum == | ||
- | Jelikož [[výpočet data Velikonoc|datum Velikonoc]] a četných s nimi spojených oslav a dnů v [[liturgický kalendář|liturgickém kalendáři]] je pohyblivé, připadá popeleční středa v různé roky na různá data: | + | Jelikož [[výpočet data Velikonoc|datum Velikonoc]] a četných s nimi spojených oslav a dnů v [[liturgický kalendář|liturgickém kalendáři]] je pohyblivé, připadá popeleční středa v různé roky na různá data, podle toho, na který den připadají Velikonoce a zda se jedná o rok přestupný či nikoliv. Nejdříve může připadnout na 4. únor (nastane r. 2285), nejpozději na 10. březen (nastane r. 2038). V nejbližších letech připadne popeleční středa na tyto dny: [[13. únor]] ([[2013]]), [[5. březen]] ([[2014]]), [[18. únor]] ([[2015]]), [[10. únor]] ([[2016]]), [[1. březen]] ([[2017]]). |
- | [[ | + | |
== Sypání popela == | == Sypání popela == | ||
V dobách ranného křesťanství byl první den postní doby dnem, během kterého těžcí hříšníci zahajovali [[veřejné pokání]], které trvalo přes celou postní dobu, během které byli vykázáni z kostela a u kostelních dveří prosili věřící o modlitby. Vykázání z kostela předcházelo symbolické sypání si popela na hlavu jako znak pokání. Zatímco veřejné pokání vymizelo, sypání popela coby symbol pokání přetrvalo a rozšířilo se na všechny věřící. | V dobách ranného křesťanství byl první den postní doby dnem, během kterého těžcí hříšníci zahajovali [[veřejné pokání]], které trvalo přes celou postní dobu, během které byli vykázáni z kostela a u kostelních dveří prosili věřící o modlitby. Vykázání z kostela předcházelo symbolické sypání si popela na hlavu jako znak pokání. Zatímco veřejné pokání vymizelo, sypání popela coby symbol pokání přetrvalo a rozšířilo se na všechny věřící. | ||
- | Dnes je | + | Dnes je součástí obřadů popeleční středy udělování popelce, při němž jsou věřící znamenáni na čele popelem za slov ''Čiňte pokání a věřte evangeliu!'' či ''Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš''! V tradičním římském ritu znamenaná osoba klečí a kněz při znamenání popelem říká ''Memento, homo, quia pulvis es, et in pulverem reverteris''. Jedná se o slova z Gn. 3, 19, k nimž je přidáno oslovení „Memento, homo“ (Pamatuj, člověče…). Popel se získává spálením ratolestí posvěcených o [[Květná neděle|Květné neděli]] předchozího roku. |
== Odkazy == | == Odkazy == |
Verze z 12. 2. 2013, 19:09
Popeleční středa (lat. feria quarta cinerum, příp. dies cinerum) je 46. den před Zmrtvýchvstáním Páně, který zahajuje dobu postní obsahující 40 postních dnů (zbylých 6 dnů jsou neděle). V tradičním římském ritu je vždy středou po 2. neděli po Devítníku (Quinqagesima). Je dnem přísného postu[1] a připomínkou pomíjivosti pozemského života a povinnosti kát se za své hříchy.
Během obřadů popeleční středy jsou věřící znamenáni na čele popelem. V dobách ranného křesťanství šlo o den, během kterého těžcí hříšníci zahajovali veřejné pokání, které trvalo přes celou postní dobu.
Obsah |
Datum
Jelikož datum Velikonoc a četných s nimi spojených oslav a dnů v liturgickém kalendáři je pohyblivé, připadá popeleční středa v různé roky na různá data, podle toho, na který den připadají Velikonoce a zda se jedná o rok přestupný či nikoliv. Nejdříve může připadnout na 4. únor (nastane r. 2285), nejpozději na 10. březen (nastane r. 2038). V nejbližších letech připadne popeleční středa na tyto dny: 13. únor (2013), 5. březen (2014), 18. únor (2015), 10. únor (2016), 1. březen (2017).
Sypání popela
V dobách ranného křesťanství byl první den postní doby dnem, během kterého těžcí hříšníci zahajovali veřejné pokání, které trvalo přes celou postní dobu, během které byli vykázáni z kostela a u kostelních dveří prosili věřící o modlitby. Vykázání z kostela předcházelo symbolické sypání si popela na hlavu jako znak pokání. Zatímco veřejné pokání vymizelo, sypání popela coby symbol pokání přetrvalo a rozšířilo se na všechny věřící.
Dnes je součástí obřadů popeleční středy udělování popelce, při němž jsou věřící znamenáni na čele popelem za slov Čiňte pokání a věřte evangeliu! či Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš! V tradičním římském ritu znamenaná osoba klečí a kněz při znamenání popelem říká Memento, homo, quia pulvis es, et in pulverem reverteris. Jedná se o slova z Gn. 3, 19, k nimž je přidáno oslovení „Memento, homo“ (Pamatuj, člověče…). Popel se získává spálením ratolestí posvěcených o Květné neděli předchozího roku.
Odkazy
Související stránky
Externí odkazy
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu |
- Popeleční středa (česká Wikipedie)
Poznámky a reference
- ↑ Jen jedno velké jídlo denně + dvakrát něco malého, samozřejmě žádná masitá jídla.