Radomír Malý

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Radomír Malý (2012)

PhDr. Radomír Malý (* 4. června 1947) je český historik, spisovatel a novinář, jeden ze známých a populárních laických představitelů českého tradičního katolicismu. Za komunistického režimu patřil ke katolickému disentu, podepsal Chartu 77 a byl jedním ze zakladatelů Křesťanské unie lidských práv.

Po tzv. sametové revoluci byl zástupcem šéfredaktora Lidové demokracie a šéfredaktorem Světla, v letech 1996-2009 vyučoval církevní historii na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. V roce 2004 neúspěšně kandidoval do Senátu za Národní sjednocení.

Je autorem řady knih, kupř. Církevní dějiny, Je dovoleno bránit inkvizici? či Katolíci ve stínu hákového kříže. Články mu vychází kupříkladu v časopisech Immaculata, Te Deum, Duše a hvězdy a na stránkách Institutu sv. Josefa. Ve svých dílech se zaobírá především církevní historií, zednářstvím a katolickou morálkou.

V únoru 2015 mu časopis Duše a hvězdy na základě hlasování čtenářů udělil čestný titul Rytíř života.[1]

Obsah

Život

V letech 1970 - 1975 vystudoval Filozofickou fakultu dnešní Masarykovy univerzity, kde získal titul doktora historie. V roce 1968 jako mladý křesťan vkládal spolu s ostatními občany své naděje do obrodné KSČ a politiky Pražského jara. Jeho vystřízlivění však bylo natolik rychle, že již roku 1969 vyjádřil svůj nesouhlas s Dubčekovou partají a odsoudil nastupující normalizaci, což následně vedlo v případě jeho osoby mj. k tomu, že byl roku 1972 z politických důvodu propuštěn z Uměleckoprůmyslového muzea v Kroměříži a až do roku 1989 pak musel vykonávat různá podřadná zaměstnání. Spolu s Josefem Vlčkem a jezuitou Františkem Líznou utvářel na moravský katolický samizdat a roku 1977 podpořil a následně i podepsal Chartu 77. Po roce 1989 působil nejdřív jako redaktor Lidové demokracie a týdeníku Světlo (do roku 1998). V druhé polovině devadesátých let byl dosazen na pozici vedoucího katedry církevních dějin na teologické fakultě Jihočeské univerzity, kde působil až do svého odchodu do penze v roce 2008.

V roce 2004 kandidoval do senátu v obvodě č. 55 (Brno-venkov) za Národní sjednocení a získal 335 (1,29 %) hlasů.[2]

V současnosti působí převážně jako publicista a autor monografií z oblasti církevních dějin. Hojně publikuje v samizdatovém časopise Řád, Immaculata, Te Deum a v internetovém katolickém časopise Duše a hvězdy.

Stanoviska a postoje

Je zastánce koncepce křesťanského státu, který v žádném případě není státem fašistickým, totalitárním nebo klerikálním. Naopak takový stát je stát ryze demokratický se všemi svými mechanismy s vyjímkou v řešení morálních principů, které by vycházeli striktně z morálního učení Církve a všech papežů, o kterých lidé nemají právo diskutovat (potraty, homosexualismus, eutanazie, pornografie).

Je zarputilým odpůrcem pokoncilního vývoje a nesprávných interpretací druhého vatikánského koncilu. Odmítá postupný zánik všeho bytostného a podstatného v učení Církve a katolické tradice a nahrazování těchto prvků novými zejména nevhodnými západními vzory (ať už liturgickými nebo společenskými). Podporuje zdravý ekumenismus, váží si evangeliků a jiných dobře smýšlejících ateistů mezi nimiž má mnoho přátel již z období disentu.[3]

Dílo

  • Alfred Fuchs: muž dvojí konverze, vyd. Cesta Brno 1990, 51 s., ISBN 80-900087-4-7
  • Brünn, historická publikace v německém jazyce, spoluautoři Gerhard Aberle a Vojen Drlík, vyd. Kraft Wuerzburg 1993, 104 s.
  • Církevní dějiny, Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2001, 283 s., ISBN 80-7266-083-7
  • František Sušil, obroditel Církve i vlasti, Brno: Orel, 2004, 82 s., ISBN 80-85010-65-8
  • Humanisté nebo satanisté? - K dějinám svobodného zednářství, Brno: Kašpárek,1997, 83 s.
  • Je dovoleno bránit inkvizici?, Frýdek-Místek: Michael S. A., 73 s. , ISBN 978-80-254-1299-2
  • Katolíci ve stínu hákového kříže, Frýdek-Místek: Michael S. A., ISBN 80-254-0000-X
  • Religiozita v dramatu českého národního obrození, Frýdek-Místek: Michael S. A., 2004, 148 s., ISBN 80-239-9993-1
  • Svědek víry v době osvícenství Klement Maria Hofbauer
  • Nejkrvavější genocida minulosti a současnosti, Frýdek - Místek: Michael S.A., (I. vydání 2012, II. vydání 2013)[4]

Odkazy

Externí odkazy

Publikační činnost

Záznamy přednášek

Poznámky a reference

  1. ↑ http://www.duseahvezdy.cz/2015/02/17/rytiri-zivota-2015-vysledky/
  2. ↑ http://www.volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20041105&xobvod=55
  3. ↑ Jiří HANUŠ: Mezi tradicí a reformou - Rozhovory o moravském katolicismu ve 20. století, Brno: CDK, 2002, 135-146, ISBN 80-7325-005-5.
  4. ↑ http://www.stjoseph.cz/nejkrvavejsi-genocida-minulosti-a-soucasnosti/
Citováno z „http://katopedia.cz/index.php?title=Radom%C3%ADr_Mal%C3%BD“
Osobní nástroje