Rostislav Sochorec
Z Katopedia
Ing. Rostislav Sochorec (2. července 1900, Staré město u Uherského Hradiště, Rakousko-Uhersko - 13. května 1948, Brno, Československo) byl moravský agrární podnikatel, publicista a lidovecký politik. Za lidovce byl zvolen jako poslanec Ústavodárného Národního shromáždění (1946-1947), ale brzy odstoupil, aby se mohl věnovat plně podnikání v zemědělství na Břeclavsku. V době únorové krize zatčen Státní bezpečností, uvězněn a mučen, posléze byl přemístěn do psychiatrické léčebny, kde měl údajně spáchat sebevraždu.
Obsah |
Život
Absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a Vysokou vškolu zemědělskou v Brně. Od poloviny 20. let podnikal v zemědělství (hospodařil na velkostatku na Hodonínsku). Byl členem několika politických spolků, od 30. let vysokým funkcionářem ČSL na Moravě. V letech 1935 - 1939 byl členem zemského zastupitelstva v Brně. Působil i jako publicista a redaktor v Hospodářském obzoru. Jako zemědělec přišel v polovině třicátých let s mylšnekou zakládání lidoveckých zemědělských družstev. Za války byl aktivní v domácím protinacistickém odboji. V květnu 1945 se stal členem Zemského národního výboru v Brně a místopředsedou Jednotného svazu českých zemědělců(JSČZ). Na jaře 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného národního shromáždění, ale na funkci pro nedostatek času 30. listopadu 1947 rezignoval,[1] aby se mohl více věnovat podnikatelské činnosti v zemědělství při obnovování hospodářství země. Pracoval v zemědělsko-potravinářském komplexu na Břeclavsku. Už od roku 1946 byl pro komunisty nežádoucí a z toho důvodu byl neustále sledován československou rozvědkou. V průběhu komunistického převratu byl 23. února 1948 zatčen přímo na jednání JSČZ a neoprávněně vězněn a vyslýchán. Z vazby byl pro stupňující deprese a těžká zranění převezen do psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích.[2] Tam zemřel nejspíš na následky mučení 13. května 1948. V úmrtním listě byla napsána jako příčina smrti sebevražda. Jeho pohřeb 17. května ve Starém městě přerostl ve spontánní protikomunistickou manifestaci, která však zůstala bez odezvy.
Zajímavosti
Prezident ČSFR Václav Havel mu 28. října 1991 udělil in memoriam Řád T.G. Masaryka I. třídy.[3]
Jeho synem je Ing. Rostislav Sochorec, hydrolog a člen KDU-ČSL, který pravidelně od roku 1994 kandiduje v komunálních volbách v Porubě (členem zastupitelstva v letech 2002–2006).[4]
Poznámky a reference
- ↑ Nahradil jej Václav Batěk. In Pehr Michal a kol: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, Praha: Akropolis, 2007, s. 327, ISBN 978-80-86903-53-8.
- ↑ Luděk NAVARA: Podivná smrt „prvního Gottwaldova mrtvého“ nebyla nikdy objasněna, ZPRÁVY.IDNES.CZ, 28. února 2008 [cit. 27.03.14].
- ↑ Řád T.G.Masaryka I. třídy, 28. 10. 1991, Archiv Pražského hradu (formát PDF)
- ↑ http://www.komunalni-politika.cz/mesto_poruba?prijmeni=Sochorec&jmeno=Rostislav
Externí odkazy
- Luděk NAVARA: Podivná smrt „prvního Gottwaldova mrtvého“ nebyla nikdy objasněna, ZPRÁVY.IDNES.CZ, 28. února 2008.
- Ing. Rostislav Sochorec, Klub vojenské historie Moravský Žižkov
Videa
- Abeceda komunistických zločinů: První Gottwaldův mrtvý, Česká televize