Sacrosanctum Concilium

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Sacrosanctum concilium je konstitucí o posvátné liturgii. Jedná se o historicky první schválený dokument II. vatikánského koncilu. Rozdělený je na 130 článků v sedmi kapitolách, ke kterým je navíc přídano jako dodatek Prohlášení o reformě kalendáře. Konstituce doposud budí množství rozpaků né tolik pro svůj obsah, ale následnou aplikaci uložených reforem, ve kterých se nacházejí silné přesahující odchylky od původního rozhodnutí koncilního sněmu.


Obsah

Vznikání koncilní kostituce

Vzniku koncilní komise předcházelo téměř celé století před koncilem Liturgické hnutí, které přineslo takové podněty, jako např. rozvoj lidového zpěvu, čtení proprií v národním jazyce včetně perikop. Potvrzení tohoto směřování dala encyklika Pia XII. [[Mediator Dei]] (1947 a předcházející reformy Svatého týdne v druhé polovině padesátých let. Roku 1962 papež Jan XXIII. zároveň promulgoval nový misál. Před církví zároveň stála otázka jak se vypořádat s participatio actuosa, která se stala v některých partikulárních církvích už jen pojmem a mnozí lidé podlehli dojmu, že mše je jen věcí kněze, nikoliv věřících.

Konstituce byla navržena Přípravnou liturgickou komisí. Koncil o ní jednal od 22. října 1962. V listopadu téhož roku byl sice přijat jako celek, ale dílčí návrhy protáhly jeho schválení až do druhého koncilního období (schválena 4. prosince 1963).


Pokoncilní liturgická reforma

Roku 1964 byla ustanovena Rada pro aplikaci koncilní konstituce o posvátné liturgii, v jejímž čele se začal prosazovat Annibale Bunini, sekretář Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, který spolu s několika protestantskými experty provedl následnou liturgickou reformu, která co do způsobu nemá v dějinách katolické církve obdoby. Jejím výsledkem bylo Novus Ordo Missae (nový mešní řád) přeložené do národních jazyků, kterého se postupně začalo experimentálně užívat v jednotlivých partikulárních církvích (prvními byla Italie, Francie, Holandsko) a legitimizován byl vydáním nového misálu v roce 1970.

Související články

Externí odkazy

Reference

Osobní nástroje