Scholastika

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Scholastika (z řeckého schlastikos školní, školský) je filosofický směr a metoda vyuky, jejíž počátky sahají do počátku 12.století. Rozlišujeme scholastiku starou (Anselm z Cantebury, Tomáš Akvinský) a novou (od 19.století), kterou někteří nazývají jako neo-scholastiku. Scholastika podstatně přispěla do středověkého sporu týkajícího se vzájemného vztahu víry a rozumu a také do sporu o univerzálie.


Obsah

Středověká scholastika

Za zakladatele scholastiky býva někdy považován Berengar z Tours (asi 1000-1080), který stal v jejím čele. Právě on byl také hlavním scholastickým zástupce ve sporu s antidialektiky (prezentoval je Petr Damián). Myšlenkový rámec scholastiky byl vytvořen na pařížské univerzitě Sorboně, kde ji rozvijeli především křesťanští učenci a teologové. Zásadní ideje scholastice vtiskli ve 13. století především mnišské řády - dominikáni (Tomáš Akvinský) a františkáni. Scholastika jako taková si zvolila za program systematickou reflexi Anselma z Cantebury skrze víru k porozumění, vyjadřovala se velkou úctou k filosofickým a křesťanským tradicím (důraz na Písmo svaté, antickou filosofii - především Aristotelés, církevní otce). Scholastikové navíc podstatně přispěli k upevnění a rozvoji středověké latiny a obohatili ji o abstraktní lexika a termíny. Scholastická vědecká metoda díky své vytříbenosti a rozlišování jemných detailů je i pro dnešní vědní obory paradigmem způsobu práce.

Hlavní nástrojem scholastické metody vědeckého poznání byla logika Aristotelské tradice, tj. dnešní "formální logika". Scholastická metoda proto vycházela především z práce se stavbou argumentů postavených na logických příklad za pomocí logických premis a z nich plynoucích závěrů. Tyto příklady měli pevnou strukturu a museli splňovat jak reálnou, tak i formální správnost za pomocí jasných důkazů.

Množství scholastických myšlenek nám dnes ukazují originální vědecká díla jejích představitelů - tzv. summy (Akvinského Summa theologiae)

Scholastické metody

Questiones (otázky nebo též kvestie) - diskutabilní otázky, které se skládali z určitého počtu článků a odstavců (artikulů), týkajících se různých aspektů problému 'Dubitatio - první krok; formulace otázky nebo pochybnosti Argumenty - zpravidla byly pro et contra (pro a proti), jednalo se tedy o souhrn všech generálních názorů na danou problematiku Corpus - následná hlavní část (tělo článku), obsahuje autorův závěr a jeho vlastní řešení dané problematiky (determinatio)

Úpadek scholastiky

Na přelomu středověku a novověku ztrácí scholastika své výsostné postavení na úkor humanismu a dalších nových filosofických disciplin. Navíc díky protestanství je jako vědecká disciplína katolické církve je mnohokrát ostrakizována nebo je alespoň centrálním pojmem pro množství kritik počínajíc od Descarta, který ji již pokládá za neplodné myšlení, které již svůj výzkum vyčerpalo a zabředlo do sporu o nominálie a její spekulace jsou zcela odtrženy od reálného života.

Neo-scholastika

Odkazy

Související články

Osobnosti
* Tomáš Akvinský
* Anselm z Cantebury
* Berengar z Tours
* Petr Abélard
* Jan Duns Scotus

Externí odkazy

Reference

Osobní nástroje