Sigitas Tamkevičius

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Mons. Sigitas Tamkevičius, S.J.. (* 7. listopadu 1938, Gudonys) je litevský římskokatolický kněz, emeritní arcibiskup arcidiecéze Kaunas a kardinál.

Obsah

Život

Narodil se 7. listopadu 1938 v Gudonysu.

Dne 18. dubna 1962 byl vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako farní vikář v Alytusu, Lazdijai, Kudirkos Naumiestis, Žemaičių Naumiestis, Prieani a poté v Simmasu. Roku 1968 vstoupil do Řádu Tovaryšstva Ježíšova.

Roku 1983 byl zatčen a odsouzen na 10 let nucených prací v sovětském lágru v Permu a Mordvinsku za antisovětskou propagandu. V roce 1988 odešel do exilu na Sibiř.

Po návratu do Litvy byl roku 1990 jmenován rektorem Interdiecézního semináře v Kaunasu.

Dne 8. května 1991 jej papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem arcidiecéze Kaunas a titulárním biskupem z Turudy. Biskupské svěcení přijal 19. května 1991 z rukou kardinála Vincentase Sladkevičiuse a spolusvětiteli byli biskupové Vladas Michelevicius, Antanas Vaičius, Romualdas Krikšciunas a Juozas Preikšas.

Dne 4. května 1996 byl jmenován metropolitním arcibiskupem Kaunasu.

V letech 1999–2002 a 2005–2014 byl předsedou Litevské biskupské konference a v letech 2002–2005 jejím místopředsedou.

Dne 11. června 2015 přijal papež František jeho rezignaci na post metropolitního arcibiskupa Kaunasu. Dne 1. září 2019 oznámil papež František jeho jmenování [1] a dne 5. října 2019 jej kreoval kardinálem. [2]

Názory a postoje

Podporoval očkování proti coronaviru a sám se nechal dvakrát očkovat. Otázku nevhodnosti použitých látek a preparátů přešel k tomuto tématu mlčením.
On ani jeho nástupce na arcibiskupském stolci neviděli důvod, proč zakazovat bohosoužby nebo zavírat kostely. Dle jeho slov "katedrála v Kaunase má obrovský prostor. Když do takového prostoru vejde dvacet nebo padesát lidí, tak bez problémů se mohou zachovat velké odstupy a nehrozí zde v podstatě žádné nebezpečí. O tom svědčí i naše zkušenost." On sám navíc neslyšel, že by se kdy někdo v litevském kostele coronavirem vůbec kdy nakazil.[3]

Staví se proti Istanbulské úmluvě. Osobně je přesvědčen, že její snahou je zavést koncepty genderu a změny pohlaví. Navíc nesouhlasí s tím, že se mají tyto koncepty vyučovat i ve školách i přes případný odpor rodičů. Co se týče základní argumentace, tak je přesvědčen, že v Litvě jsou k tomuto případu dostatečně upravené zákony, které brání před násilím, a pokud ne, pak je může parlament vhodně novelizovat.[4]

Jak v Litvě, tak i ve světě dle něj se společnost přibližuje Orwellovskému světu 1984. To nezadržitelně směřuje i k tomu, že nejspíš za 10-15 let bude církev jedinou institucí, která bude bránit demokracii.[5]

Reference

  1. Svatý otec oznámil jmenování nových kardinálů na [1]
  2. Senza compassione non può esserci lealtà. Nel sesto concistoro del pontificato Francesco crea tredici cardinali Šablona:Wayback, Osservatore Romano 7.10.2019.
  3. Kardinál Tamkevičius z Litvy: Cirkev ostane jedinou inštitúciou, ktorá bude brániť demokraciu, Denník Standard, 11.4.2021.
  4. Viz pozn. 3.
  5. viz pozn. 3.

Externí odkazy

Informace o článku.

Článek či jeho část byla převzata z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unportedcreativecommons.org.

Osobní nástroje