Staroslověnština

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Staroslověnština je nejstarší písemně dochovaný slovanský jazyk. Vzešel z praslovanštiny - jazyka, který mluvili nejstarší Slované. První staroslovanské literární památky máme z druhé poloviny devátého století a to především díky misii Cyrila a Metoděje na Velké Moravě. Právě těmto dvěma bratrům jsou dnes Slované vděčni za písmo, překlad bohoslužebných knih a Písma svatého do jim blízkého příbuzného jazyka, první vzdělávací systém a zákony. Písmo Cyrila a Metoděje nese název hlaholice (ukr. глаголиця, rus.глаго́лица) Po roce 885, kdy jsou Metodějovi žáci vyhnáni z Velké Moravy, se rozvijí staroslověnské písmo a vzdělanost přesouvá do oblasti dnešního Bulharska, Srbska a Makedonie, kde se postupně modifikovala a rozvinula. Jedním z vrcholů této modifikace jazykového vývoje je nové písmo cyrilice vycházející původně ze staroslověnštiny. Poté, co přijalo písemnou staroslověnštinu i Kyjevská Rus, došlo v jejím vývoji k dalším změnám, které vedli již k definitivnímu rozvoji národních slovanských jazyků. V Rusku a Bulharsku to šlo natolik daleko, že zde došlo k další modifikaci slovanského písma a vznikla tu azbuka. V současnosti je Staroslověnština jedním z hlavních objektů studia Slavistiky a je počítána mezi mrtvé jazyky (podobně jako Latina nebo stará řečtina). Zvláštním doposud trvajícím druhem staroslověnštiny je církevní slovanština, která je oficiálním jazykem bohoslužebných knih křesťanského východu.


Další literatura

  • VEČERKA Radoslav: Staroslověnština,I. vydání, Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1984, 232 s.
  • VEČERKA Radoslav: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny, Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1977 (a následující vydání 1980), 180 s.
  • BAUEROVÁ Helena: Texty ke studiu staroslověnštiny se slovníčkem, Olomouc: Univerzita Palackého 1989, 118 s.
  • PETR J.: Základy Slavistiky, Praha 1984.
  • HORÁČEK K.:Úvod do studia slovanských jazyků, Praha 1962.
  • LAMPRECHT A.:Praslovanština, Brno 1987.
  • ERHART A.:Indoevropské jazyky, Praha 1982.

Související články


Externí odkazy

Osobní nástroje