Ukázat zdroj

'''[[Svatá]] Terezie z Lisieux''' ([[2. leden|2. ledna]] [[1873]] - [[30. září|30. září]] [[1897]])- bývá zvána též Terezie od Dítěte Ježíše - byla francouzská [[karmelitáni|karmelitka]] a [[mystik|mystička]], je jednou z nejpopulárnějších světic. Je patronkou misionářů a [[misie|misií]], v roce [[1997]] byla prohlášena [[učitelé církve|učitelkou církve]]. Tradiční kalendáře zařazují liturgickou památku této světice na [[3. říjen|3. října]], kalendář Pavla VI. na [[1. říjen|1. října]].

== Životopis ==
Narodila se [[2. leden|2. ledna]] [[1873]] jako Marie Františka Terezie Martinová v Alenconu. Po čtyřech letech se rodina stěhuje do [[Lisieux]], ve stejném věku ztrácí Terezka matku. Poznala už tehdy tíhu rozdělení života a smrti, už tehdy žíznivá po lásce poznala, že tento svět ji nenaplňuje, že jediný, kdo dovede uhasit její žízeň, je [[Ježíš Kristus|Ježíš]]. Cítí Jeho lásku a už někdy tehdy zatouží se Mu oddat zcela a vstoupit do kláštera. V patnácti letech skutečné vstupuje do kláštera [[Karmel]] v Lisieux, přičemž povolení k tak časnému vstupu jí dal sám [[papež]] [[Lev XIII.]] Na Karmelu byly kromě ní i tři její sestry a sestřenice, čtvrtá sestra vstoupila do kláštera Navštívení v [[Caen]].

''„Přišla jsem zachraňovat duše a modlit se, obzvláště za kněze,“'' prozradila, proč se chce stát řeholnicí. Terezka byla brzy stižena tuberkulózou, což mělo vliv na její brzkou smrt. Své utrpení však dokázala plně obětovat za druhé, za kněze a za misie. Každé utrpení jí bylo milé, jak prohlásila, protože Bůh jí dával to, co potřebovala. Vše pramenilo z její opravdu svaté lásky k Bohu: ''„Můj Bože, jak tě miluji.“ „Jak se můžu bát někoho, koho tolik miluji."'' To nebyly pouhé fráze, to byl její život ve své podstatě. Život vyplněný láskou k Bohu a k lidem. ''„Pochopila jsem, že láska je všechno, že láska je věčná.“ „Teď už si nepřeji nic jiného než milovat Boha až k zbláznění.“ „Planu touhou, abys byl milován; chci působit, aby tě milovali všichni lidé.“'' Vyprosila mimo jiné milost obrácení zločinci odsouzenému na smrt, který těsně před popravou políbil kříž…

Svou lásku žila v duchovním dětství, Ježíšem tak vyzdvihovaném. Čirá, nezkažená, opravdová a důvěrná láska. Bezprostřední a půvabně krásná. Když mluvila o nebi, řekla, že ví, co ji tam čeká, ale že bude předstírat překvapení, aby udělala Pánubohu radost… Když mluvila o své smrti, řekla: ''„Je řečeno v evangeliu, že Bůh přijde jako Zloděj. Úplně roztomile mě přijde ukrást. Ó, jak ráda bych tomuto Zloději pomáhala.“ „Těším se na smrt, protože to je Boží vůle pro mne.“''

Zemřela [[30. září]] [[1897]]. V roce [[1925]] byla prohlášena za svatou. Je též patronkou misií a jednou ze tří učitelek církve. Tradiční kalendáře zařazují liturgickou památku této světice na [[3. říjen|3. října]], kalendář Pavla VI. na [[1. říjen|1. října]].

U nás vyšlo několik knih, jejichž je autorkou ona, potažmo je sepsaly sestry na základě setkání s ní: Dějiny duše, Vstupuji do života, Básně sv. Terezie z Lisieux, Dopisy sv. Terezie z Lisieux...


== Ohlasy v kultuře ==
Katolický kněz a spisovatel [[Štěpán Smolen]] použil Terezii z Lisieux jako jeden ze svých hlavních [[leitmotiv]]ů ve své knize ''[[Cesta na západ]]'', kde popisuje fiktivní pouť sebe sama jako seminaristy z Litoměřic do Francie s cílem dojít právě k hrobu oblíbené "Terezky". Kniha je ostatně doplněná mnoha útržkovými příběhy z života [[František z Asissi|svatého Františka z Asissi]] ale i některými výjevy z jejího dětství a duchovního života.



[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie: Svatí]]
[[Kategorie: Francouzští svatí]]
[[Kategorie: Učitelé Církve]]
[[Kategorie: Narození 1873]]
[[Kategorie: Úmrtí 1897]]