Uhlířský vrch u Bruntálu

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Uhlířský vrch u Bruntálu je mariánské poutní místo s kostelem Panny Marie Pomocné, postaveném v r. 1757 na místě dřívější kaple.


Obsah

Historie poutního místa

Kostel Panny Marie Pomocné stojí nedaleko Bruntálu na kopci zvaném Uhlířský vrch – ten je též vyhaslou sopkou. Započetí stavby kostela se vysvětluje následujícím způsobem: „Místodržitel [1] Osvald Lichtenstein při hájení hradu Sovince [2] proti Švédům učinil slib, že vystaví na Uhlířském vrchu u Bruntálu kapli, zasvěcenou Panně Marii, podaří-li se mu Švédy odrazit. Ačkoliv tehdy Sovinec byl Švédy dobyt, dodržel Lichtenstein svůj slib, neboť mu byl při této příležitosti podivuhodným způsobem zachráněn život. Stavba kaple byla zahájena v roce 1653 a dne 5. června 1655 byla vysvěcena.“ [3]

O jaký podivuhodný způsob šlo, se neuvádí, ovšem jiné prameny dávají tomuto počinu poetický nádech: Páter Augustin Osvald zabloudil jednoho dne na lovu a zcela vyčerpaného jej zachránil až místní uhlíř. Vděčný zachráněný dal na tomto místě vystavět dřevěnou kapli. Záhy na to do něj pořídil kopii obrazu Pasovské Madony s Dítětem (namalovaného podle originálu Lucase Cranacha st.). Kaple se brzy stala hojně vyhledávanou a v r. 1724 u ní byla vystavěna poustevna.

Uběhlo sto let a prostory dřevěné stavby přestaly vyhovovat poptávce – poutníků totiž valem přibývalo. To už bylo sice zřejmé dříve, ale až nyní shromáždili němečtí rytíři (spravující toto poutní místo ostatně dodnes) dostatečnou částku na to, aby mohli zodpovědně uvažovat o stavbě kamenné. Její základní kámen byl položen r. 1756 a už dva roky nato byl chrám vysvěcen. Nese podpis krnovského architekta Jiřího Ferdinanda Gansera. Ke kostelu navíc vede od 70. let 17. stol. lipová alej, jež je mimochodem započítán mezi kulturní památky. A tři vstupy do svatyně korespondují se třemi vyústěními této lipové aleje, široké 12m, 4m a 4m.

Kostel si za dobu své existence užil své. Už v roce 1792 dostala jeho věž ránu bleskem. Ten vnikl až do samotného chrámu, ale jakýmsi zázrakem ho nezapálil, byť se na interiéru notně podepsal. Roku 1820 zuřila nad kopcem další bouře, která zanechala v kostele také dosti zřetelné stopy. Do věže chrámu opět uhodil blesk, tentokráte však už věž i se střechou kostela vyhořela a zvony se roztavily.

Střecha chrámu se pokryla šindelem, ale až do r. 1858 to bylo víceméně vše. Když se onoho roku na chátrající stavbě přece jen začalo pracovat, uhodil do ní r. 1863 další blesk. A s ním další oheň a další pohroma.

Na další opravy se už nečekalo tak dlouho. Do kapsy sáhl arcivévoda Maxmilián a kostelu dal nejen břidlicovou střešní krytinu, ale konečně i hromosvod. Ale s bouřemi se kostel na kopci musel vypořádávat i nadále. Např. ta z r. 1868 mu vymlátila všecka okna. Od 70. let pak dostával nový háv, postupně se spravovalo vše, nač se přišlo – od omítky, přes rámy oken, střešní žlaby až po novou makovici v r. 1896.

Z objektů, jež se nedochovaly, uveďme dřevěný kříž. První byl pořízen na počátku 19. století a vztyčen před kostelem. V roce 1833 byl bouří (jak jinak) přelomen. Jako náhrada byl v roce 1834 vztyčen a vysvěcen nový kříž. Ten byl v roce 1899 přemístěn ke vchodu do velké aleje. Na jeho místo byl v tom roce postaven kříž z mramoru, který zhotovil kameník Franz Bittmann z Bruntálu. A ještě pár slov k lipové aleji: K velké aleji byla v letech 1885 - 1889 na popud okrašlovacího spolku v Bruntále vysázena lípami od Kobylího rybníka tzv. "promenádní cesta". Podél horní části této promenádní cesty bylo v roce 1916 vztyčeno 14 stojanů s obrazy křížové cesty, které namaloval malíř Franz Templer podle předloh Gebhardta Fugela z Mnichova.

V době poválečné hrozilo kostelu v důsledku těžby tufů zbourání. Hlavně se však na něm pořádně vyřádili ruští, resp. sovětští vojáci, v kteréžto činnosti jim zdatně sekundovali četní domorodci. Aby toho nebylo dost, komunistické úřady vydaly striktní zákaz poutních slavností. Z jeho bohatého mobiliáře se pak podařilo zachránit jenom několik obrazů a soch. Zbytek byl pak buď zničen, anebo rozkraden.

9. října 1993 byl po mnoha letech tento významný poutní kostel Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu vysvěcen za účasti arcibiskupa olomoucké arcidiecéze Mons.Jana Graubnera, metropolity moravského. Této události se zúčastnilo mnoho občanů Bruntálu, širokého okolí i německých turistů, resp. rodáků, vyhnaných po 2. svět. válce ze svých domovů. Tak můžeme opět vidět mozaiky, umístěné na průčelí, představující sv. Petra sv. Pavla. Zhotoveny byly v roce 1925. Na průčelí pod věží je pak kamenný znak K. A. Lotrinského. Dnes se v kostele na místě vyhaslé sopky konají poutní mše sv. příležitostně.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • Odehnal, František: Poutní místa Moravy a Slezska, Praha: Debora, 1995, ISBN: 80-85923-08-4.
  • Schenková, Marie: Poutní místa ve Slezsku, Opava, 1997.

Poznámky a reference

  1. Řádu německých rytířů
  2. hrad nedaleko Rýmařova
  3. srov. http://www.farnostbruntal.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6:kostel-panny-marie-pomocne-na-uhliskem-vrchu&catid=10:o-farnosti&Itemid=16
Osobní nástroje