Umělé oplodnění

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Umělé oplodnění je termín označující metodu asistované reprodukce, při níž je oplodnění uměle vyvolané mimo pohlavní styk. Na rozdíl od některých jiných metod asistované reprodukce, jako je např. hormonální léčba neplodnosti, je nemístné ji označovat za léčbu, protože ona neléčí neplodnost, ale pokouší se na zakázku „vyrobit dítě“ alternativní cestou. V případě člověka je umělé oplodnění už ze svého základního principu amorální a těžce hříšné. Mnohé metody umělého oplodnění pak navíc zahrnují ještě další zvláštní smrtelné hříchy.

Obsah

Problémy umělého oplodnění

Základní etický rozměr

Jelikož odděluje manželský akt od plození, je umělé oplodnění v případě člověka z principu amorální a těžce hříšné, i když jde o metodu, která nezahrnuje další těžce hříšné okolnosti, jako je tomu např. u metod užívajících pohlavní buňky vzešlé mimo manželský pár či vytvářejících nadpočetný počet embryí, z nichž některá pak musí být zničena.[1][2][3]

Zdravotní rizika

Je několik způsobů, kterými umělé oplodnění negativně ovlivňuje zdraví populace. Jednak umožňuje rozmnožování jedincům, kterým bylo přírodou z dobrých důvodů odepřeno, což vede k přežívání a dalšímu šíření poruch, které by jinak v populaci nepřežily, jednak samotná výroba embryí a zejména jejich zmrazení není zrovna ozdravný proces a přináší riziko poškození embrya a v jeho důsledku rozvoj závažných poruch při jeho vývoji.[4][5] Zastánci umělého oplodnění naopak argumentují, že eugenickými metodami lze tento problém vyřešit výrobou velkého počtu embryí a následným výběrem těch zdravějších, což ovšem nutně znamená likvidaci těch nezdravých - tj. masové vraždění potratového typu. Další zdravotní rizika s sebou přináší případné praktikování anonymního dárcovství pohlavních buněk.

Metody zahrnují vraždění

Mnohé metody zahrnují jako svou nedílnou součást masové vraždění potratového typu. Původně je vyroben velký nadpočet embryí, z nichž jen malá část je použita pro implantaci do dělohy (zbytek musí být dříve či později zlikvidován). Jelikož pravděpodobnost uchycení embrya v děloze není zas až tak velká, je implantován zpravidla větší počet embryí, aby se zvýšila šance, že se dostaví úspěch. Snadno se pak ale stává, že se jich uchytí moc, načež následuje "redukce těhotenství" - rozuměj umělý potrat těch embryí, co jsou "přebytečné".

Heterologní dárcovství

Pokud při umělém oplodnění jsou užity pohlavní buňky nepocházející od daného páru, je to další závažný nedostatek se zásadními morálními rozměry, neboť problémem je nejen umělé oplodnění, ale i zásadní zásah do práv dítěte a zásad manželské věrnosti. Pokud lze použít pohlavní buňky jednoho dárce k vícero oplodněním, znamená to navíc snížení genetické diverzity populace a také větší riziko projevů a šíření genetických poruch, pokud je dárce jejich nositelem. Byly zaznamenány případy, kdy nositelé vloh pro závažné genetické poruchy zplodili jako dárci skrze umělé oplodnění desítky dětí (např. dánský dárce - nositel genu pro neurofibromatózu I. typu, který zplodil skrze IVF 43 dětí).[6]

Anonymní dárcovství

Anonymní dárcovství pohlavních buněk pro heterologní oplodnění nejenže porušuje práva dětí na jejich biologické rodiče a na informace o nich, ale přináší i nemalá zdravotní rizika a vysoce negativní důsledky: skrytý vznik incestních vztahů, snížení genetické diverzity populace, nemožnost sestavit rodinnou anamnézu, která je důležitá pro odhadnutí zdravotních rizik pro konkrétní osobu. Proto je zakázáno v mnoha zemích, kde je umělé oplodnění povoleno. Obhájci anonymního dárcovství argumentují, že jeho zákaz radikálně snižuje ochotu lidí pohlavní buňky darovat, faktem ale je, že dárci pořád jsou, byť je jich podstatně méně (což ovšem zhoršuje dopad praktikování umělého oplodnění na genetickou diverzitu populace a zvyšuje tedy i další zde zmíněná rizika).

Umělé oplodnění osamocených žen

Pokud je povoleno umělé oplodnění u osamocených žen, pak to nejenže upírá dítěti jeho právo na biologického rodiče, ale zároveň programově vytváří neúplné a zmrzačené rodiny, ačkoliv není pochyb o tom, že jsou neštěstím těch, co v nich žijí.

Náhradní mateřství

Náhradním mateřství je morálně těžce závadné jednání, kdy žena "prodává" své tělo k donošení dítěte, které po porodu opustí a předá zákazníkům. Tímto jsou systematicky pošlapána základní lidská potřeby a práva dítěte – být zplozeno jedním otcem a jednou matkou a být vychováno ve své rodině, a přináší závažná rizika pro náhradní matku (psychické potíže plynoucí z toho, že se musí vzdát dítěte, které donosila, či riziko závažných neshod se zákazníky, a degraduje její lidskou důstojnost.

Nadužívanost

Umělé oplodnění je v současné době zbytečně nadužíváno, mnoho případů by se dalo řešit morálně neproblematickou a pro organismus mnohem méně drastickou léčbou neplodnosti a přirozenou podporou plodnosti.

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. ↑ Prof. Květoslav Šipr: Člověk je vždy plodem Boží stvořitelské lásky, Katolický týdeník 20. 7. 2010
  2. ↑ P. Karel Skočovský Ph.D.: Bůh, sex a manželství: X. Proč je nemorální oplodnění ve zkumavce.
  3. ↑ O úctě k lidskému životu v jeho počátcích a o důstojnosti (stručná rekapitulace instrukce Dignitatis personae; plný text v angličtině viz Dignitatis personae)
  4. ↑ https://www.lifesitenews.com/news/ivf-babies-up-to-10-times-more-likely-to-suffer-rare-genetic-disorders-gene
  5. ↑ https://www.lifesitenews.com/news/ivf-linked-to-intellectual-disability-autism-in-children-large-study
  6. ↑ https://www.lifesitenews.com/news/sperm-donor-father-of-43-children-passed-on-genetic-disease
Citováno z „http://katopedia.cz/index.php?title=Um%C4%9Bl%C3%A9_oplodn%C4%9Bn%C3%AD“
Osobní nástroje