Velký běh do Nome

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Velký běh do Nome, běh se sérem do Nome či velký závod záchrany (angl. 1925 serum run to Nome či Great Race of Mercy) je označení pro štafetovou dopravu séra proti záškrtu z Nenany do krutou zimou odříznutého Nome, kde propukla epidemie hrozící pokosit tisíce dětí. Proběhla ve dnech 27. ledna2. února 1925: 20 psovodů psích spřežení se 150 psy dokázalo navzdory příšerným povětrnostním podmínkám urazit trasu dlouhou 1085 km za neuvěřitelných 127,5 hodiny.

Obsah

Psovodi

  1. "Wild Bill" Shannon (Nenana - Tolovana, 84 km)[1]
  2. Edgar Kallands (Tolovana-Manley Hot Springs, 50 km)
  3. Dan Green (Manley Hot Springs-Fish Lake, 45 km)
  4. Johny Folger (Fish Lake-Tanana, 42 km)
  5. Sam Joseph (Tanana-Kallands, 55 km)
  6. Titus Nikolai (Kallands-Nine Mile Cabin, 39 km)
  7. Dan Corning (Nine Mile Cabin-Kokrines, 48 km)
  8. Harry Pitka (Kokrines-Ruby, 48 km)
  9. Bill McCarthy (Ruby-Whiskey Creek, 45 km)
  10. Edgar Nollner (Whiskey Creek-Galena, 39 km)
  11. George Nollner (Galena-Bishop Mountain, 29 km)
  12. Charlie Evans (Bishop Mountain-Nulato, 48 km)
  13. Tommy Patsy (Nulato-Kaltag, 58 km)
  14. Jackscrew (Kaltag-Old Woman Shelter, 64 km)
  15. Victor Anagick (Old Woman Shelter-Unalakleet, 55 km)
  16. Myles Gonangnan (Unalakleet-Shaktoolik, 64 km)
  17. Henry Ivanoff (Shaktoolik[2])
  18. Leonhard Seppala (Shaktoolik-Golovin, 146 km[3])
  19. Charlie Olson (Golovin-Bluff, 40 km)
  20. Gunnar Kaasen (Bluff-Nome, 85 km)

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. Přišel o tři psy a sám utrpěl podchlazení a vážné omrzliny v obličeji, sérum však doručil.
  2. Jen malý kousek, maximálně 1 km
  3. Nejen nejdelší, ale rovněž daleko nejhorší a nejnebezpečnější trasa, která zahrnovala i zkratku přes pukající led zálivu Norton Sound.
Osobní nástroje