Vyšší Brod

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Vyšebrodský klášter a jeho blízké okolí.

Vyšší Brod (německy Hohenfurth) je město v jižních Čechách. Leží na řece Vltavě na nejvýchodnější výspě Šumavy. Žije v něm okolo 2500 obyvatel. Okolní oblast se nazývá Vyšebrodsko, historické jádro města je městskou památkovou zónou..

Město je turisticky velmi atraktivní: Nachází se v něm cisterciácký vyšebrodský klášter a začíná zde díky Lipnu prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejfrekventovanější vodáckou trasou v České republice.

Vyšší Brod je nejjižnější obcí ČR; nejjižněji položený bod se nachází na katastru místní části Studánky. Český astronom Miloš Tichý z hvězdárny na Kleti na počest města a místního kláštera pojmenoval planetku č. 121089, kterou objevil v roce 1999.[1][2]

Obsah

Historie

Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka. Na místě města vznikla nejpozději ve 12. století tržní osada, která náležela k Rožmberskému panství. V roce 1259 zde Vok I. z Rožmberka založil cisterciácký klášter a osadu mu daroval. Ten si ji podržel až do zrušení poddanství v roce 1848.

Status města Vyšší Brod obdržel na základě dekretu císaře Františka Josefa I. v roce 1870. Většina obyvatel byla do roku 1945 německé národnosti, po odsunu došlo k dosídlení převážně nepůvodním obyvatelstvem.

V roce 1959 byla na jih od města vytvořena železná opona, za níž zůstalo jen malé množství obyvatel ve vesničkách Studánky a Dolní Drkolná.

Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky/Bad Leonfelden. Turistickou atraktivitu města zvýšilo též obnovení vyšebrodského kláštera navrátivšími se mnichy. Ve městě vznikla řada nových ubytovacích a stravovacích zařízení a drobných služeb (pekárna, různé prodejny převážně vietnamských majitelů) a navíc i jeden dobrý pivovar.

Místní části

  • Vyšší Brod (k. ú. Vyšší Brod; zahrnuje Kozinec)
  • Dolní Jílovice (k. ú. Bolechy; levý břeh Vltavy; zahrnuje osady či samoty Lomský Dvůr, Lopatné, Kyselov, Bolechy, Hradový a železniční stanici Čertova Stěna)
  • Herbertov (k. ú. Herbertov; zahrnuje osady či samoty Herbertov, U Zastávky, železniční zastávky Těchoraz a Herbertov)
  • Těchoraz (k. ú. Herbertov)
  • Dolní Drkolná (k. ú. Dolní Drkolná, zahrnuje osady či samoty Dolní Drkolná, Horní Drkolná, Mlýnec, Radvanov)
  • Hrudkov (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy, zahrnuje železniční stanici Vyšší Brod klášter)
  • Lachovice (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy)
  • Studánky (k. ú. Studánky u Vyššího Brodu; zahrnuje osadu či samotu Bystrá)
  • Svatomírov (neosídlené katastrální území, nemá status místní části)

Poutě

Cílem poutníků je tradičně vyšebrodský klášter, přivádí je do něj mariánské svátky (hl. klášterní kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a je v něm umístěn obraz Madony Vyšebrodské), svátek sv. Anny (je spolupatronkou kláštera a hřbitovní kaple sv. Anny byla v minulosti velmi populárním poutním místem) a svátek Povýšení Svatého Kříže (k čemuž přispívá Závišův kříž).

Na jih od Vyššího Brodu se nachází mariánské poutní místo Maria Rast am Stein, k němuž lze z města dojít buďto po žluté značce vedoucí okolo kláštera a pak podél Menší Vltavice s vodopády sv. Wolfganga, nebo po zelené značce, která vede okolo zastavení křížové cesty (poutníci tedy zpravidla začínají pouť na náměstí a po zelené jdou křížovou cestou na Maria Rast, zatímco po žluté se spíše vracejí).

Turistika

Pěší turistika

Mše v kapli na Maria Rast (2013).

Město i s okolím je i čistě turisticky vysoce atraktivní. Přímo na kraji města se nachází cisterciácký klášter, ve městě samém pak ještě děkanský kostel sv. Bartoloměje. V komplexu kláštera má své sídlo také Poštovní muzeum.

Z přírodních zajímavostí je zde dále Přírodní park Vyšebrodsko (v podstatě celé území pravého břehu Vltavy) a národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč. Od kláštera do údolí Menší Vltavice vede naučná trasa Opatská stezka.

Cykloturistika

V obci Vyšší Brod začíná tzv. šumavská cyklostezka, která vede po levém břehu Vltavy přes Čertovu stěnu a Loučovice k hrázi Lipenské přehrady. Odtud dále po levém břehu Lipna až do Nové Pece a do hloubi národního parku Šumava. Úsek cyklostezky Vyšší Brod - Nová Pec byl dokončen za příspěvku z fondu Phare v roce 1999.

Po pravém břehu Vltavy a Lipna vede z Vyššího Brodu do Nové Pece druhá cyklostezka, která využívá staré vojenské asfaltové cesty. Tato cyklostezka je terénně náročnější, hned za obcí Vyšší Brod stoupá do poměrně strmého kopce, navíc je povrch cesty značně poničen, s chybějícími kusy asfaltu a dírami, takže se doporučuje zde jezdit jen na horských kolech a se zvýšenou opatrností.

Vodní turistika

U Vltavy mezi klášterem a železniční stanicí Vyšší Brod-Klášter (trať Lipno nad Vltavou - Rybník) se nachází kemp, který je hojně využívaný zejména vodáky, neboť u něj začíná splavný úsek dolní Vltavy. Vltava mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou je vodácky nejfrekventovanější řekou v České republice[3] (a zřejmě i v Evropě). Průměrně zde projede v sezóně 1 000 až 1 500 lodí denně, ale za obzvlášť pěkného počasí se o víkendech, zejména kolem svátků 5. a 6. července může denní frekvence překročit i 2 500 lodí.

Za vysokou popularitu řeky Vltavy může především dodržování stálého minimálního průtoku z přehradní nádrže Lipno II., pod jejíž hrází se zmiňovaný kemp nalézá. Tento minimální průtok činí 6 m3/s a je dostatečný pro splouvání řeky v celém zmíněném úseku (jen u těžších kánoí může být problematický krátký úsek pod jezem u Herbertova). Při plánování výletu tak nejsou vodáci odkázáni na dostatečné srážky, jako je tomu v případě řady dalších českých řek. Ve Vyšším Brodě funguje také několik půjčoven lodí a navíc České dráhy speciálním vlakem vozí lodě z Českých Budějovic.

Významné osobnosti Vyššího Brodu

Duchovní

Více též na stránce Seznam opatů a administrátorů vyšebrodských.

Nejvýznamnějšími postavami nejen z řad duchovních, ale ze všech obyvatel Vyššího Brodu vůbec, jsou opati a mniši vyšebrodského kláštera. Z nich do popředí vystupují především tito:

Ostatní

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Vyšší Brod

Literatura

Poznámky a reference

  1. http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-121089
  2. http://www.radio.cz/cz/rubrika/ceskenej/hvezdarna-v-ceskych-budejovicich-vystavuje-unikatni-astronomicky-pristroj
  3. http://www.raft.cz/cechy/vltava.aspx
Osobní nástroje