Zofia Kossak

Z Katopedia

(Přesměrováno z Zofia Kossak-Szczucka)
Přejít na: navigace, hledání
Zofia Kossak-Szatkowska v roce 1946

Zofia Kossak (počeštěně Zofia Kossaková; z prvního manželství Szczucka, z druhého manželství Szatkowska; 10. srpna 1889[1], Kośmin - 9. dubna 1968 Bielsko-Biała) je polská spisovatelka, novinářka, odbojářka a katolická aktivistka.

Je považována za jednu z nejvýznamnějších polských spisovatelek 20. století, v oblasti historického románu pak za jednoho z nejlepších autorů vůbec. Její díla, z nichž nejznámější jsou romány Krzyżowcy (1935), Król trędowaty (1936) a Bez oręża (1937), byla přeložena do 16 jazyků.

Za druhé světové války byla klíčovou osobností polského protinacistického odboje, snažila se spojovat úsilí jeho jednotlivých frakcí a byla hlavní iniciátorkou a organizátorkou jeho pomoci Židům. Založila odbojové organizace Front Odrodzenia Polski, Provizorní radu pro pomoc Židům a Żegotu.

Po válce uprchla před komunistickým režimem z Polska, v roce 1957 se vrátila, nicméně její dílo bylo komunisty potlačováno. V roce 1982 obdržela od Jad Vašem posmrtně titul spravedlivá mezi národy.

Obsah

Život

Zofia Kossak byla druhým dítětem a jedinou dcerou Tadeusza Kossaka (1857-1935) a jeho ženy Anny († 1944), rozenené Kisielnické. Měla čtyry bratry: Witolda (1887-1899), Stefana (1891-1891), Zygmunta (1895-1933) a Juliusza (1901-1917). Její strýc Wojciech Kossak a dědeček Juliusz Kossak byli známí malíři, sestřenice Marie Pawlikowska-Jasnorzewska a Magdalena Samozwaniecová zase spisovatelky.

Od roku 1906 pracovala jako učitelka ve Varšavě. V letech 1912-1913 studovala malířství na Škole výtvarných umění ve Varšavě, v letech 1913-1914 kresbu v Ženevě. V roce 1915 si vzala Stefana Szczuckého a odstěhovala se s ním na Volyň. V roce 1916 se jim narodil syn Juliusz, v roce 1917 druhý syn Tadeusz. V roce 1922 vydala svůj první román Pożoga: Wspomnienia z Wołynia 1917-1919 (Požár: Vzpomínky z Volyně 1917-1919).

Po smrti svého manžela v roce 1923 se odstěhovala do Slezka do obce Górki Wielkie. V roce 1925 se znovu vdala, tentokrát za Zygmunta Szatkowského, o rok později se jim narodil syn Witold, krátce poté ale zemřel Juliusz. V roce 1928 přišla na svět dcerka Anna Szatkowska. V roce 1935 jí zemřel otec. V roce 1939 opustila Górki Wielkie a naplno se zapojila do protinacistického odboje.

Protinacistický odboj

Za druhé světové války působila v protinacistickém odboji: spoluzaložila katolickou odbojovou organizaci Front Odrodzenia Polski a spolupracovala s řadou dalších podobných, hrála klíčovou roli v produkci tisku katolického odboje. V odboji používala krycí jméno Weronika.[2]

Ač byla považována za jednu z hlavních představitelek polského nacionalismu a antijudaismu, sehrála nezastupitelnou roli v boji Poláků proti holokaustu. V létě 1942 sepsala slavný Protest, v němž popsala osud Židů umírajících v ghettech a vražděných ve vyhlazovacích táborech a vyjádřila naprostý nesouhlas katolíků a polského národa s tímto vražedným běsněním.

Společně s Wandou Krahelskou založila 7. září Provizorní radu pro pomoc Židům (orig. Tymczasowy Komitet Pomocy Żydom), která se stala 8. prosince jádrem nově vzniklé Żegoty.[3] Kossaková je považována za klíčovou osobu, jejíž energické jednání a publikační činnost přispěly ke sjednocení demokratického odboje v rámci Żegoty a je považována za ideovou matku této organizace. Zároveň se poměrně úspěšně snažila sjednocovat různé proudy demokratického odboje i v ostaních oblastech činnosti a zapojovat je do struktur Zemské armády. V samotné Żegotě však působila jen velmi krátce, měla odlišné představy o fungování organizace a dostávala se do sporů s její židovskou částí, nakonec proto organizaci opustila a v rámci katolické organizace Społeczna Organizacja Samopomocy (SOS) sloužila jako spojka mezi Żegotou a katolickými kláštery a sirotčinci skrývajícími židovské děti.

V roce 1943 byla zatčena Gestapem, prošla koncentračním táborem Auschwitz - Birkenau, kde krátce předtím zemřel její syn Tadeusz, i nechvalně známým Pawiakem (1944), obrovským štěstím pro ni bylo, že nacisté nikdy nezjistili její skutečnou totožnost. Byla odsouzena k smrti, ale s pomocí polského podzemí unikla popravě a dostala se na svobodu. V roce 1944 se účastnila Varšavského povstání. V této době jí zemřela matka.

Po válce

V roce 1945 byla členkou mise Polského červeného kříže ve Spojeném království, zde se rozhodla zůstat v exilu a vyhnout se tak pronásledování, které proti členům nekomunistického odboje rozpoutal komunistický režim v Polsku.

Do Polska se vrátila v roce 1957, po uvolnění, které nastalo po smrti Stalina. V roce 1964 podepsala List 34. Vydávání jejích děl bylo omezováno a po gradaci konfliktu s režimem, když v roce 1966 odmítla jeho vyznamenání a sepsala ostrou kritiku komunismu, která byla čtena namísto nedělního kazání v katolických kostelích, byla až do pádu režimu vyškrtnuta z oficiálních dějin polské literatury a její díla nesměla vycházet.

Je pohřbena ve vesnici Górki Wielkie, kde se nachází muzeum věnované jí a rodu Kossaků. Její druhý manžel zemřel v roce 1976. V roce 1982Jad Vašem posmrtně udělil titul spravedlivá mezi národy.[4]

Rodina

  • 1. manžel: Stefan Szczucki (svatba 1915, † 1923)
    • Juliusz Szczucki (* 1916, † 1926)
    • Tadeusz Szczucki (* 1917, † 1943)
  • 2. manžel: Zygmunt Szatkowski (svatba 1925, † 1976)
    • Witold Szatkowski (* 1926, † 2005); 4 děti
    • Anna Szatkowska (* 1928); 4 děti z prvního manželství

Podrobněji ZDE.

Dílo

Zofia Kossaková je považována za jednu z nejvýznamnějších postav polského historického románu (po Sienkiewiczovi a Kraszewském), mimo to produkovala i úspěšná díla s náboženskou tematikou. Její knihy byly přeloženy do řady jazyků, včetně češtiny. Některé její historické romány (např. Křižáci) jsou plné Božích zásahů a zázraků, díky čemuž bývá některými autory řazena mezi autory fantasy.[5]

Česká vydání

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Reference

  1. Lze se setkat i s rokem 1890, který ona sama vytrvale udávala, nicméně po její smrti byl objeven dokument, který uvádí rok 1889, viz http://www.radiomaryja.pl/artykuly.php?id=93248 Mirosława Pałaszewska: Każdej chwili mego życia wierzę, ufam, miłuję, článek ke 40. výročí úmrtí na stránkách Radia Maria
  2. http://www.radiomaryja.pl/artykuly.php?id=93248 Mirosława Pałaszewska: Każdej chwili mego życia wierzę, ufam, miłuję, článek ke 40. výročí úmrtí na stránkách Radia Maria
  3. http://www.raoulwallenberg.net/?en/saviors/others/keepers-flame.2749.htm Joyce Jensen: Keepers of the Flame
  4. http://www1.yadvashem.org/righteous_new/PDF%20Virtual_Wall_Of_Honor/POLAND.pdf Virtuální polská Zeď cti (seznam spravedlivých z Polska i s rokem vyhlášení) na stránkách Jad Vašem
  5. http://www.scifiworld.cz/article.php?ArticleID=909 Recenze románu Křižáci na SCIFIWORLD z pera Jaroslava Houdka
Osobní nástroje